Scéna.cz 

Hudební tipy na 28. týden

Pandurango (2/7) (Vysílání: 12.7., 22.15 hod., ČT2)
Panduranga, od něhož je odvozen název cyklu, je jméno desátého převtělení Krišny a může tedy být považován za boha hudby. Hudebník a skladatel Michal Dvořák se svými spolupracovníky tentokrát vstoupil na území Číny. Nejde samozřejmě o doslovné hledání hudebního boha, jako spíš o setkávání se s lidmi, kteří mají hudbu v sobě. Čína je velká země a hudebních forem, nástrojů a názorů na hudbu je tam mnoho. Michal představí postupně občana Wu-lin, který hraje na čínský cimbál zvaný Yang Chcin. Na rozdíl od hráče na tento tradiční nástroj občan Thao Thao obdivuje lidovky a moderní hudbu. Budou představeny hudební nástroje ze známé provincie S´chuan, tradiční buddhistické nástroje dynastie Chan-no. Bude řeč o velkém propojení hudby tibetské, indické a západoevropské. Setkáme se s mladými hudebníky, kteří naopak tradiční hudbu odmítají a horují pro hudbu evropskou, zejména heavy metal. Uslyšíme Čínský rozhlasový lidový orchestr, navštívíme Čínskou konzervatoř, uslyšíme našemu uchu známý nástroj "Tři struny" - my bychom řekli banjo, housle zpívající o vysoké letní noci, nechybí návštěva čínské opery. Pestrá směs hudby, názorů a překvapivých srovnání dává tušit, že Panduranga - "indický bůh hudby" - rozesel lásku k hudebnímu citu mezi lid celé Číny.

Sedm epoch rocku (1/7) (Vysílání: 16.7., 21.20 hod., ČT2)
Autoři sedmidílného dokumentárního cyklu BBC Sedm epoch rocku jsou přesvědčeni, že rocková hudba poskytla k proměnlivosti doby originální soundtrack. Oproti tomu Libor Pešek po vysílání Radiožurnálu prohlásil, že poprock není hudba; Laco Deczi charakterizoval rockové hudebníky slovy: "Rockoví hudebníci jsou ti, co hrají rok na nástroj". Rock je fyziologický vzdor, rytmicky potvrzuje gravitaci, zatloukáním down beatů, těžkých dob do země. Odtud kritici ortodoxního rocku přezdívají rockery na sudokopytníky. Postupem doby se rocková hudba stala věrohodnou politickou a uměleckou silou. Do hudby vnesla větší hlasitost a osobitý postoj. Rock se zrodil z blues, ale postupně začal dospívat a vydal se stovkami rozmanitých, vzrušujících směrů.

Bigbít (25/42) (Vysílání: 16.7., 22.15 hod., ČT2)
Přelom sedmdesátých a osmdesátých let znamenal prorůstání bigbítu do popu, a obráceně. M. Rottrová se skupinou, Petr Novák a jeho skupina, J. Spálený. Objevila se živelná Jana Kratochvílová, která záhy emigrovala, Petra Janů a její doprovodné skupiny. Prezentace rocku v televizi byla sporadická, ojediněle v cyklech Studio M a Hitšaráda. Na Slovensku byla situace k rocku příznivější, pokračoval P. Hammel a M. Varga a objevily se nové skupiny - např. Fermáta. Z Modusu se vyčlenil M. Žbirka, který v roce 1982 porazil v oblíbenosti K. Gotta a stal se Zlatým slavíkem.

Abbey Road: Live II (5/12) (Vysílání: 17.7., 14.20 hod., ČT2)
Panic at the Disco (často zkráceně Panic!, P!ATD, P!@tD nebo PATD) je alternativní rocková kapela z Las Vegas. Skupina spolužáků vytvořila směs zvuků popu, electroniky, dancu a rocku, kterému se často říká emo, ale členové kapely a fanoušci odmítají toto označení. Jejich debutové album vyšlo v roce 2005 a dostalo název A Fever You Can't Sweat Out.
Nemusíte znát předešlou tvorbu Davida Graye k tomu, abyste si oblíbili jeho další řadovou desku, kterou nazval Draw The Line. Album o jedenácti singlech se natáčelo v Londýně a zpěvák si na něj pozval dva hosty - Annie Lennox a Jolie Holland. David Gray byl proslulý svou melancholií, ovšem záměrně píši „byl“, protože na novince je všechno tak trochu jinak. Desku otvírá rytmická Fugitive, která vás utvrdí v tom, že ne všichni zpěváci z Británie či Irska musí být melancholičtí. Právě naopak, jejich tvorba může být vyvážená, což je přesně ten aspekt, který CD Draw The Line beze zbytku splňuje.
Suzanne Vega o sobě tvrdí, že není básnířka, i když by jí chtěla být; je prý jen "Hospodská písničkářka". Ráda jezdí do naší malé republiky, protože zde zatím vždycky objevila pozorné publikum.

Na Kloboučku (Vysílání: 17.7., 03.40 hod., ČT2)
Here + Middle Aged + Bumble Bee
Kyjovská kapela HERE existuje už od počátku devadesátých let. Zkraje vycházela z britské "kytarové scény", určité typické prvky psychedelie si ponechala i nadále. Svého času měli Here nezanedbatelný úspěch v Anglii, kde bodovali na žebříčku nezávislých nahrávek a jedno z jejich alb také vyšlo v Německu.
V současné době kapela experimentuje s elektronikou, ale základní materiál tvoří přehledné melodické písničky, jejichž anglické ale i francouzské texty píše vokalista Here Valerie Chauvey. Loňské album Double Happines, vydané na novém labelu Escape, spadající pod Monitor EMI a produkované Janem P. Muchowem, přináší klidnou, spíš zadumanou muziku, kterou členové Here sami charakterizují jako "psychedelický pop". Skladby z tohoto alba zní také v pořadu Na Kloboučku, kam s Here přijel i hostující jazzová legenda, trumpetista Jaromír Hnilička, desítky let jeden z předních sólistů Bromova orchestru.
Také letos se "Klobouček" ohlíží za výraznými skupinami posledního ročníku Rockfestu Dobříš, největší festivalové soutěže amatérské scény u nás.
MIDDLE AGED jsou doma na Náchodsku. Původně patřili mezi "grungeové" skupjny, později začali dostávat osobitý zvuk. Důraz na vylehčený rytmus rockového funku na jedné straně a poněkud temně působící některé skladby na straně druhé, to jsou krajní polohy jinak těžko zaškatulkovatelné skupiny.
Ještě obtížněji zařaditelní jsou BUMBLE BEE z Blatné, kapela sahající po různých, zdánlivě nesourodých stylech, od rychlého metalu až po současnou rockovou avantgardu, a která pamatuje i na to, že rockový koncert může být také svým způsobem divadelním představením.