Scéna.cz 

Vyhlazení obce Lidice 75 let

Lidice
Karel Roden v hlavní roli filmu o pozadí tragického osudu Lidic. Film získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. Dále hrají: Z. Fialová, Z. Bydžovská, R. Luknár, O. Novák, V. Kubařová, N. Lichý, J. Budař, V. Jiráček, J. P. Assböck, S. Remundová, B. Procházka, A. Kubišta, M. Adamczyk, J. Zindulka, T. Zielinski a další. Scénář Z. Mahler. Kamera A. Riestra. Režie P. Nikolaev. Na začátku filmového příběhu jsou Lidice obyčejnou středočeskou obcí, která se snaží přečkat Protektorát. Šíma (K. Roden) je otcem dvou synů a rozhodně ne špatným otcem. Jeho žena Anežka (Z. Bydžovská) však před lety ochrnula a Šíma se rozhodl celou situaci řešit pragmaticky. O rodinu se sice stará dál, ale má mimomanželský poměr. Všichni jsou s touto situací, zdá se, smířeni. Jen starší Šímův syn (A. Kubišta) tím trpí. V hospodě vyprovokuje rvačku, při níž ho opilý otec nešťastnou náhodou zabije. Šíma se ocitá ve vězení a snaží se vyrovnat se svojí vinou. S každou návštěvou mladšího syna (O. Novák), s každým balíčkem od Anežky v sobě živí naději, že ještě existuje cesta zpět. Tím, kdo nevědomky uvede do chodu tragédii, je mladý Fiala (M. Adamczyk). Je sice ženatý, ale našel zalíbení v mladičké Aničce (V. Kubařová). Milostnou romanci maskuje jako ilegální odboj. Jeden z jeho dopisů se však dostane v nesprávnou chvíli do nesprávných rukou a události po atentátu na Heydricha dostávají spád. Lidice jsou vypáleny, lidské životy zničeny. Šíma nic z toho netuší. Že ustaly návštěvy mladšího syna i posílání balíčků od Anežky, si vykládá po svém. O to větší šok prožívá na prahu osvobození, když se dozví pravdu... Film uvádíme u příležitosti 75. výročí tragické události vyhlazení obce Lidice.
Vysílání: 10.6., 21.35 hod., ČT1

Druhý život Lidic
Tragédie české obce z roku 1942 přinesla nové souvislosti. Filmové podobenství o lidském osudu, přeneseném do vesnice ve Walesu, žije dodnes (2002). Připravili P. Štingl a D. Vaughan. Počátkem léta roku 1942, krátce po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, byla vypálena vesnice Lidice nedaleko Prahy. Protektorátní a říšský rozhlas uveřejnil tuto ohromující zprávu bezprostředně po tragédii s patřičným patosem goebbelsovské propagandy. Krátce po této události napsal spisovatel Viktor Fischl námět k dokumentárnímu filmu, jenž měl působit jako rekonstrukce této smutné události. Snímek hned v roce 1942 realizoval věhlasný režisér Humphrey Jennings ve vsi Cwmgiedd v jižním Walesu. Tak přišel na svět film Tichá ves, který značnou měrou přispěl ke vzniku jednoho z velkých symbolů boje za svobodu proti nacismu po celém světě. Tento snímek je dokumentární esejí o proměnách pohledu na lidickou tragédii. Hledání odkazu smutné události šedesát let po válce shrnuje absurditu nacistické propagandy, jež vyvolala na druhé straně válečné fronty pro Němce nečekanou reakci a poskytla Britům i jejich spojencům transparentní symbol nutnosti vítězství v 2. světové válce. Poté však u nás následovalo půlstoletí socialistických frází, jež nahradilo fašismus imperialismem, a využilo tak pietu Lidic ke svým cílům. Snímek Druhý život Lidic je založen na proplétání osudů obyčejných lidí, kterých se události června roku 1942 osobně dotkly. Přenesená identita tragického osudu Lidic do Walesu, na které Jennings založil své filmové podobenství, žije dodnes, přestože se obyvatelé obou vesnic nikdy osobně nepotkali. Je pro nás velkým poselstvím pro hledání novodobého mýtu těchto válečných událostí, jež mají konečně šanci volat po věčném míru bez ideologických kalkulací minulých desítek let.
Vysílání: 09.6., 15.25 hod., ČT2
Opakování: 10.6., ČT2

Cesty dětí
Odvlekli je z domova, který za pár desítek hodin přestal existovat. V mapě jejich osudů je ještě dnes překvapivě mnoho prázdných míst. Po stopách lidických dětí pátrají v dokumentárním filmu badatelka Jarmila Doležalová a režisér Martin Vadas (2016). Dokumentárním filmem si v den 75. výročí vyhlazení Lidic připomeneme příběh odsunu protektorátních dětí z vypálené obce do okupovaného Polska a zároveň změny identit v procesu jejich poněmčení. Příběhy sledujeme jak jejich očima, tak pohledem unikátních nacistických dokumentů, donedávna neznámých fotografií, na základě zápisů poválečných pátracích týmů apod. Film nepopisuje jen „znovuzrození“ dětí jejich výběrem na poněmčení v kladenské reálce a v Lódži, ale klade si též otázku, kde skutečně skončil život dětí, které neměly to štěstí. Pokud by tehdy malé děti válku přežily, dnes by již nemusely vědět nic o svých lidických či ležáckých kořenech. Německý badatel Franz Metzing a novinářka Kerstin Schicha došli k závěru, že některé lidické děti válku mohly přežít: „Pohřešované děti z Lidic mohly být transportovány od lágru k lágru, od dětského domova k dětskému domovu, protože nikdo nevěděl, co s nimi. Některé z nich nejspíš zemřely na podvýživu nebo na různé nemoci, ale jistý počet patrně přežil a dosud žije.“ V dokumentu vystupují i přímí pamětníci oněch událostí, nalezené „lidické děti“ Václav Hanf, Marie Šupíková-Doležalová, Věra Čepelová-Vokatá, Václav Zelenka, ale i lidické ženy Milada Cábová, Marie Kalibová, Jaroslava Skleničková, němečtí a polští odborníci. Závěry badatelů se liší. Podle některých je zřejmé, že děti byly usmrceny v plynových vozech v polském Chelmnu. Jiní se domnívají, že následná cesta dětí po vyzvednutí z tábora v Lódži nebyla dodnes dostatečně objasněna a spoléhala i na falešné stopy.
Vysílání: 10.6., 11.35 hod., ČT2

Heydrich – konečné řešení (41/44) Lidice – obraz pomsty
Obec předhozená Hitlerovi. Filmový obraz jejího konce, který viděl svět. A pronásledoval jeho autory (2012). Režie P. Štingl. Pátrání po atentátnících nikam nevedlo a navenek to mohlo působit, že německá správa protektorátu je neschopná. Adolf Hitler trval na pomstě, chtěl popravit deset tisíc českých mužů. Také toho se obával K. H. Frank. Bylo zapotřebí Hitlera něčím uklidnit, vylepšit své renomé i nahnat další várku hrůzy českému obyvatelstvu. A proto byla obětována zcela nevinná středočeská vesnice Lidice. Smrt, vymazání z mapy, poněmčení. Nevyhnutelný tragický osud, před kterým nešlo utéct. A zastrašení obyvatel, které se žel v jednom případě Karla Čurdy neminulo účinkem. Obraz pomsty v Lidicích musel být i zachycen. A tak se hned na místě činu začal odvíjet další osudový příběh. Dva čeští filmaři Čeněk Zahradníček a Jan Kučera, jejichž reportáže z dobových Aktualit sledujete po celý cyklus, se ocitli v nepravou chvíli na nesprávném místě. Zachytili jednu z největších tragédií v českých dějinách i jeden z nejhlubších civilizačních kolapsů německého národa. Bez jejich záběrů by obraz lidické pomsty nikdy nepohnul celým světem. Ale také pro ně se stal doživotním traumatem.
Vysílání: 11.6., 09.35 hod., ČT2, Vyhlazení obce Lidice – 75 let
Opakování: 13.6., ČT2