Scéna.cz 

Federico Fellini: Zkouška orchestru

Jako první premiéru sezony 2009/2010 uvádí Divadlo na Vinohradech divadelní adaptaci slavného filmu Federica Felliniho Zkouška orchestru. Autorem adaptace a zároveň režisérem inscenace je Martin Stropnický. První představení se uskutečnilo 16. října 2009, premiéra bude 22. října 2009.

Zkouška jednoho orchestru postupně skrze vzpouru hudebníků proti příliš autoritativnímu dirigentovi vygraduje do filosofické úvahy o povaze lidského společenství a o smyslu umění jako takového. Fellini v duchu své „nadreálné" poetiky zpodobuje nejen demoralizovanou skupinu hudebníků, ale zkoumá i hranice osobní svobody, demokracie a diktatury, ohrožení hudby a kultury vůbec i naši elementární schopnost se navzájem poslouchat a domluvit. V inscenaci se divákům představí téměř celý soubor Divadla na Vinohradech, roli dirigenta nastudoval Viktor Preiss. Na inscenaci se dále podíleli: drmaturg Martin Velíšek, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Lucie Loosová a hudba Petr Malásek.

Federico Fellini o filmu Zkouška orchestru:
Ve Zkoušce orchestru (Prova d´orchestra) vlastně nejde o zkoušku orchestru, i když ten film je právě o ní. Film ukazuje skupinu lidí, kteří sledují společný cíl. Mají ale naprosto odlišné charaktery, které musí být potlačovány, aby splynuly v jeden celek – podobně jako tomu bývá na hřišti, v operačním sále nebo při natáčení filmu. Vložil jsem do tohoto tématu také svoje režisérské zkušenosti.
Hudebníci přicházejí na zkoušku nejen s různými nástroji, ale i se svými odlišnými letorami, soukromými problémy, špatnou náladou, nemocemi, v uších jim ještě znějí hašteřivé hlasy jejich manželek nebo milenek nebo jsou prostě jen nervózní z dopravního chaosu v Římě. Někteří z nich přinášejí jen svoje těla a nástroje, jiní naopak i profesionální etiku a několik, jen velice málo z nich, i svoje duše.
Vypadá to, jako by se jednotlivé nástroje k sobě vůbec nehodily: od vysokého, vzpurného kontrafagotu a něžné flétny – jež musí často sedět vedle sebe –, po půvabnou harfu, stojící stranou jako smuteční vrba, temnou tubu, svinutou v pozadí jako letargický had, a velice žensky působící violoncello....