Scéna.cz 

Národní galerie - než nastane jaro

Kdo nemá několik hodin na to, aby se procházel stálými expozicemi Národní galerie, může si nevlídné zimní časy zpestřit menšími tématickými výstavami v jednotlivých objektech.

V Klášteře sv. Jiří na Pražském hradě je ještě do 1. března 2009 k vidění výstavka uspořádaná k 100.výročí úmrtí největšího mecenáše české kultury Josefa Hlávky (+1908). Z jeho nesčetných aktivit je např. právě v souvislosti s Pražským hradem zajímavá spolupráce s vídeňským architektem Heinrichem von Ferstelem, který pak v 60. letech 19. století navrhoval úpravy Španělského sálu a Rudolfovy galerie.

Výstava se ovšem týká Hlávkova vztahu k výtvarnému umění – působil v kuratoriu Moderní galerie Království českého – první veřejné sbírky moderního umění u nás a také se podílel na reorganizaci Akademie výtvarných umění, jeho zásluhou našla AVU prostory v budově Moderní galerie na Výstavišti, kde sídlí dodnes a nové profesory – Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise. Hlávka sám byl rovněž sběratelem uměleckých děl a svou sbírku – 34 obrazů, 124 kreseb a akvarelů, 7 rytin a 1 plastiku věnoval Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyni Národní galerie.

Jde z větší části o krajinářskou produkci, žánrové obrázky a portréty z 2. poloviny 19. století známých i veřejnosti méně známých autorů – v úvodu portréty manželů Hlávkových od V. Hynaise, krajiny A. Chittusiho, F. Kavána, B. Dvořáka, J. Navrátila, Thomase Endera, Eduarda Peithnera von Lichtenfelse a dalších, doplněné dobovými fotografiemi a dokumenty.

Na hradním návrší o několik kroků dále ve Schwarzenberském paláci, kam se minulého roku přestěhovala sbírka barokního umění z Kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, doprovází do 6. dubna velkou výstavu Tance a slavnosti v 16. – 18. století ve Valdštejnské jízdárně výstavka grafických listů s vyobrazením šlechtických večírků, divadla, baletu ale i lidového a exotického tance „Smím prosit?“ - tance a slavnosti v grafickém umění 18. století.

Hned vedle ve Šternberském paláci je do 31. března 2009 vystaven Portrét dámy zapůjčený z Moravské galerie v Brně, který byl původně považován za dílo nizozemského malíře 2. čtvrtiny 17. století, než se zjistilo, že se jedná o práci nejvýznamnějšího francouzského portrétisty 17. století a dvorního malíře Philippa de Champaigne (1602 – 1674). Obraz malířovy manželky Charlotty Duchesne je také jediným dílem tohoto umělce zastoupeným v našich sbírkách.

Ve Šternberském paláci si do 22. února 2009 lze rovněž prohlédnout reprezentativní výběr nejznámějších exponátů „žádaného, zapomenutého a znovuobjeveného“ malíře Hanse Rottenhammera (1564 – 1625) z loňské výstavy v německém Lemgu. Rottenhammer vytvářel drobnější obrazy na mědi většinou s mytologickými náměty, pracoval v Benátkách, Římě a na konci svého života pro rodinu Fuggerů v Augsburku. Jeho obrazy měl v oblibě mantovský vévoda Ferdinando Gonzaga i císař Rudolf II., pro kterého působil Rottenhammer jako agent a zprostředkoval mu i koupi Růžencové slavnosti - jednoho z neproslulejších exponátů Sbírky starého evropského umění.

Ve Veletržním paláci se do 1. března 2009 představují grafické práce Pabla Picassa z let 1904 – 1905 z pařížské sbírky Ambrosie Vollarda. V roce 1906 zakoupil tento pařížský galerista větší soubor Picassových prací a později nechal vytisknout 14 grafických listů „Les Santim-banques“ (Kejklíři), které dnes vlastní NG.
V prvním patře lze obdivovat z pozdního díla Amadea Modiglianiho (1884 -1920) obraz „Ženský akt na bílém polštáři“ (1917) zapůjčený do 19.4. ze Staatsgalerie ve Stuttgartu výměnou za Matissův obraz Joaquina.

Zimní putování za uměním je možné zakončit imaginárním i skutečným šálkem čaje. V zámku Zbraslav se do 8. března 2009 nachází malá výstava fotografíí Zděnka Thomy Na čajové stezce – Fotografie čajových kultur Asie. Ten skutečný čaj pak čeká na návštěvníky v zámecké čajovně.