zvláštní poděkování
Volný.cz

Karafiáty a samet / Umění a revoluce…

Karafiáty a samet / Umění a revoluce

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění. Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989 představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů.

Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.
Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.
Výstava potrvá do 29. září 2019 v Městské knihovně Praha.

20.5.2019 16:05:16 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 34 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Ztracený svět

Články v rubrice - Výstavy

Svatba na zámku Dobříš: Prázdninová výstava

Svatba na zámku Dobříš

Desítky svatebních obřadů se každoročně odehrají na zámku Dobříš, jehož prostory jsou pro romantický akt jako ...celý článek


Alfons Mucha v Galerii GOAP

Alfons Mucha v Galerii GOAP

V reprezentativních prostorách Galerie GOAP na Staroměstském náměstí v Praze naleznete rozsáhlou výstavu světo ...celý článek


Gotické umění v Císařské konírně

Z výstavy

600. výročí úmrtí českého a římského krále Václava IV. (1361–1419) si můžete připomenout na Pražském hra ...celý článek


Tajuplný svět v Žabím sklepě

Tajuplný svět v Žabím sklepě

Náš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících ta ...celý článek



Časopis 34 - sekce

DIVADLO

Akrobaticko-světelné show Kolaps

Kolaps  (Losers Cirque Company)

Kolaps
Přímý přenos akrobaticko-světelné show českého souboru Losers Cirque Company ze závěru festivalu Let celý článek

další články...