zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Orfeus v nastudování Curyšské opery

Orfeus

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Orfeus
Legendární operní dílo C. Monteverdiho v inscenaci J.- P. Ponella. Účinkují: Ph. Huttenlocher, D. Turban, T. Schmidt, R. Hermann, G. Linos, W. Gröschel a další. Monteverdiho ensemble Curyšské opery řídí N. Harnoncourt. Opera – nebo lépe řečeno hudební báje – L’Orfeo Claudia Monteverdiho byla od své únorové premiéry v mantovském Palazzo Ducale v roce 1607 považována za něco zásadního, co zahajuje novou a jinou epochu hudebního dramatu. Claudio Monteverdi vydal za podpory rodu Gonzagů nové hudebně dramatické dílo o dva roky později tiskem, který po mantovské premiéře šířil slávu Orfea po celé Itálii a později i dále za Alpami. Vznikl tak prototyp budoucí partitury – místy jen náznakové, místy spoléhající na vžité konvence a jindy zase exaktní a blízké našemu pojetí.

Během druhé poloviny 17. a prakticky až do konce 19. století byl Monteverdiho Orfeus vnímán jako dílo knižní, o němž se dočteme v dějinách hudby. Nikdo jeho zvukovou podobu vlastně neznal. S procesem obnovy historické hudby se v průběhu minulého století stalo jedním z nejčastěji připomínaných, diskutovaných i nahrávaných hudebně dramatických děl rané opery. O co v příběhu jde? Nymfy a pastýři oslavují svatbu Orfea a Eurydiky. V lese zpívá Orfeus stromům a zvířatům, vtom ho ale přeruší žena – posel, italsky La Messagera, se zprávou o Eurydičině smrti. Orfeus chce Eurydiku najít a sestoupí proto do Hádu, říše mrtvých, a chce si vyprosit svoji manželku zpět. Odvést si ji může, ale pod podmínkou, že se cestou zpět ani jednou neohlédne. Bylo ironií osudu, že v té době zemřela Monteverdiho manželka, zpěvačka Claudia Cattaneo, matka dvou skladatelových synů. Nad čtyřicetiletým Claudiem Monteverdim se začaly stahovat mraky starostí existenčních i osobních. Už se podruhé neoženil, zůstal zbývajících 36 let osamoceným vdovcem. Dílo autora, kterého dnes vnímáme jako zakladatele operního žánru, uvádíme v nastudování Curyšské opery pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Autorem jevištní podoby je jeden z nejvýznamnějších operních režisérů 70. a 80. let minulého století, Jean-Pierre Ponelle, který pak podle své curyšské inscenace natočil televizní film. Nechť je toto dílo i připomínkou vynikajícího dirigenta N. Harnoncourta, který zemřel na jaře roku 2016.
Vysílání: 24.8., 00.55 hod., ČT art

12.8.2019 13:08:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Hádka o umění v divadle Reduta

Petr Kubes, Petr Bláha a Pavel Čeněk Vaculík (Obraz)

Slavná komedie Yasminy Rezy Obraz slaví 30 let. A nemohla si dopřát lepší oslavu než premiéru26. 4. 2024 od 19 celý článek

další články...

HUDBA

Mirai - Tomodachi

Přebal alba

Vychází očekávaná deska Tomodachi. Ta se přidává do katalogu kapely Mirai k platinově oceněným albům Konnichiw celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Dny evropského filmu znají své vítěze

Bez dechu (Without Air)

Na mezinárodním festivalu Dny evropského filmu (DEF) byly dnes slavnostně předány v pražském kině Přítomnost f celý článek

další články...