Scéna.cz 

Divadelní tipy 30. týden

Drahý můj Jiří Grossmann
Musel tento znamenitý a milovaný herec, zpěvák a textař opravdu zemřít tak mladý? Na Jiřího Grossmanna, který se narodil před 85 lety, vzpomínají M. Šimek, N. Urbánková, P. Bobek, J. Suchý a další (2000). Režie J. D. Novotný. Vzpomínkový pořad je tentokrát věnován herci, textaři a zpěváku Jiřímu Grossmannovi, členu divadla Semafor. Vedle vrozeného smyslu pro humor měl i mnohá další nadání, snadno se učil jazyky, bravurně zvládal matematické příklady, vášnivě rád luštil křížovky. Miloval country hudbu a byl to duší i tělem optimista a romantik, který věřil, že humor a poezie dokáží prodloužit lidem život a dělají ho šťastnějším. Navzdory tomu jeho vlastní život předčasně ukončila zákeřná choroba. V povídání osobnost Jiřího Grossmanna oživují M. Šimek, N. Urbánková, P. Bobek, J. Suchý a další.
Vysílání: 20.7., 15.15 hod., ČT1

Miloslav Šimek a Jiří Grossmann
Vzpomínky na hvězdný tandem pánů šoumenů i dveře do Muzea komiků otevírá Petr Nárožný a jeho hosté. Připomeneme si J. Grossmanna, od jehož narození nedávno uplynulo 85 let (2012). Dále účinkují: F. R. Čech, L. Sobota, P. Bobek, N. Urbánková, J. Molavcová a M. Voborníková. Režie A. Činčerová. Miloslav Šimek a Jiří Grossmann se nejprve představili svému generačnímu publiku v Karlínském kulturním kabaretu, patřili také k zakladatelům Divadelního klubu Olympik. Během služby v armádě se cesty obou autorů rozešly, mezi armádní umělce se dostal jen Grossmann, Šimek sloužil u spojařů. Po absolvování vojny se zase dali dohromady. Později uvedli řadu úspěšných premiér: několik dalších Besídek, čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků. Od roku 1967 působili v divadle Semafor. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy v „besídkách“ dospěli až do polohy drsné politické satiry. Pojďme se spolu s Petrem Nárožným a jeho hosty ohlédnout za životem a největšími tvůrčími počiny této jedinečné komediální dvojice.
Vysílání: 21.7., 22.30 hod., ČT1
Opakování: 23.7., ČT1

Úsměvy Vlastimila Harapese
Legendární tanečník, dlouholetý sólista i šéf baletu Národního divadla, ale i herec a choreograf Vlastimil Harapes, který by včera oslavil 80. narozeniny (2007). Režie P. Vantuch. Jak se kluk z Droužkovic u Chomutova dostal k baletu? Na to se zeptal Jaromír Hanzlík svého hosta Vlastimila Harapese v roce 2007, kdy byl jeho hostem v oblíbeném pořadu. A jeden z nejlepších evropských tanečníků s neopakovatelným šarmem vyprávěl o své cestě na taneční Olymp, ale také o tom, jak hrál, mimo jiné, v těch nejlepších českých filmech – Markétě Lazarové a Starcích na chmelu. Připomeneme si samozřejmě i jeho významná taneční sóla ve Faustovi a Markétě a v Romeovi a Julii. Vlastimil Harapes byl výborný vypravěč a skvělý improvizátor. Rád vyprávěl o tom, jak vstoupil jednoho dne velmi energicky do světa šoubyznysu: k profesi tanečníka a filmového herce přidal i profesi pěveckou.
Vysílání: 25.7., 09.35 hod., ČT1
Opakování: 31.7., ČT1

Montmartre (7/8)
Bouřlivý přelom století a zlatý věk kabaretu, malířství a samozřejmě lásky. Francouzský seriál (2025). Hrají: A. Dufourová, H. Becker, V. Meutelet, M. Seignerová, P. Pauly a další. Režie Louis Choquette. Céleste je postavena před závažné rozhodnutí, ve hře je láska, kabaret i trauma z dětství. Rose se těsně před porodem pokusí utéct ze zámku. A to netuší, jaký osudový dokument podepsala. Po smrti hraběte objeví Arsene v dědictví obrovské dluhy, ale nechce to vzdát. Navzdory hádkám se Céleste pokračuje Léon v patrání po vrahovi jejího otce.
Vysílání: 21.7., 20.00 hod., ČT2

Montmartre (8/8)
Bouřlivý přelom století a zlatý věk kabaretu, malířství a samozřejmě lásky. Francouzský seriál (2025). Hrají: A. Dufourová, H. Becker, V. Meutelet, M. Seignerová, P. Pauly a další. Režie Louis Choquette. Blíží se Silvestr roku 1899. Velké přípravy na příchod nového století vrcholí nejen v kabaretu Růžový slon, kde se zkouší přelomové číslo, ale kde se potajmu chystá i rozuzlení vraždy otce Céleste, Arsena a Rose. Celá rodina a je jedno, kdo je vlastní či nevlastní, se spojí, aby v riskantní akci vrátili Rose její dítě.
Vysílání: 21.7., 20.55 hod., ČT2

Barokní divadlo v Českém Krumlově
Jeden ze čtyř dochovaných unikátních divadelních prostor na světě zdokumentovali M. Kubala a T. Šimerda (1997). Okolo poloviny 18. století byl zámek Český Krumlov obohacen o další stavby a interiéry v barokním a rokokovém slohu. Z našeho pohledu je ten nejdůležitější objekt skryt v nenápadné budově zřízené v letech 1766–68. Diváci tehdy chodili z maškarního sálu přes plášťový most dřevěnou chodbou přímo do hlediště divadla. Hlediště je řešeno typickým způsobem pro všechna zámecká divadla v 18. století. Panovník seděl v kryté lóži divadelního sálu, po stranách knížecí lóže byl balkon pro vybrané publikum. Parter patřil návštěvníkům z řad zámeckého úřednictva nebo jiných hostů poctěných zúčastnit se představení. V přední části přízemí, odděleni dřevěnou ohradou, seděli hudebníci. Autoři kulis, vídeňští malíři, upravili rovněž hlediště. Jeviště divadla bylo vybudováno tak, aby vyhovovalo náročným inscenačním požadavkům. Jeviště si zachovalo lichoběžníkový tvar, kdy postupným zmenšováním dekorací směrem k pozadí se vytvářela iluze nesmírného prostoru. Boční kulisy byly zavěšovány na rámy a před zraky diváků se dekorace rychle vyměňovaly na otevřené scéně. Pro uspokojení náročného diváka byly na scéně provozovány i speciální efekty – létací a oblačné stroje. Propadla umožňovala, aby se na scéně z mořských vln vynořovaly útesy nebo bůh Neptun a potápěly se koráby. Zvukové efekty navozovaly přítomnost přírodních živlů. Světelné možnosti divadla však byly omezené. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století s původními dekoracemi a mašinerií. Vedle Českého Krumlova další dvě nalezneme ve Švédsku a pak u nás na zámku v Litomyšli. Krumlovské dekorace jsou však nejstarší.
Vysílání: 23.7., 19.25 hod., ČT2