Scéna.cz 

Literární tipy 33. týden

Jiří Stránský
Celoživotní skaut, významný spisovatel, scenárista, politický vězeň a porevoluční předseda českého PEN klubu, od jehož narození včera uplynulo 95 let, v dokumentárním portrétu M. Kubaly (2011). Jiří Stránský (*12. 8. 1931 – †29. 5. 2019) byl jedním z nejpozoruhodnějších představitelů poválečné i současné české literatury, jenž svým vyprávěním nenechával usnout paměť a svědomí minulého století. S nesmírnou dávkou moudrosti, nadhledu i humoru dovedl vtisknout do stránek svých románů, povídek a scénářů nejtěžší chvíle vlastního života. Ten jako by přímo ztělesňoval moderní československé dějiny. Narodil se v roce 1931 do pražské patricijské rodiny se šlechtickými kořeny a jeho dědeček byl meziválečný předseda vlády Jan Malypetr. Rodinné zázemí mu však kvůli změně společenských poměrů po roce 1948 znemožnilo přistoupit k maturitě. Živil se manuální prací a na počátku padesátých let byl po vstupu do lidové armády přidělen k Pomocným technickým praporům. Perzekuce se ovšem dále stupňovala a roku 1953 byl Jiří Stránský ve vykonstruovaném procesu obviněn z vlastizrady a prošel několika pracovními tábory včetně obávaných jáchymovských uranových dolů. Právě v tomto prostředí se setkal s katolickými spisovateli a za ostnatými dráty začal psát své první básně. Amnestie se dočkal roku 1960, ale až v polovině šedesátých let dostal možnost působit na tvůrčím poli jako asistent ve filmovém studiu. Na sklonku této dekády vydal svou první povídkovou sbírku Štěstí, v níž otiskl prožitou zkušenost z padesátých let. Její náklad však měl být posléze téměř kompletně zničen, shodou šťastných okolností se jej však podařilo zachránit přímo ze stoupy. Roku 1970 napsal své stěžejní dílo Zdivočelá země, jež se stalo základem pro scénář televizního seriálu, který realizoval společně s režisérem Hynkem Bočanem od roku 1997. V období normalizace byl Jiří Stránský zařazen mezi ineditní autory a byl opět uvězněn, poté pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců. Po roce 1989 se stal spisovatelem z povolání a roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. V letech 1995–1998 předsedal Radě Národní knihovny a zejména po roce 2000 se opět věnoval próze. V roce 2013 byl oceněn Cenou Josefa Škvoreckého za seriál Zdivočelá země, o dva roky později se stal nositelem titulu Rytíř české kultury a laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Za celoživotní příklad ostatním získal Jiří Stránský i nejvyšší skautské ocenění – řád Stříbrného vlka.
Vysílání: 13.8., 10.30 hod., ČT1
Opakování: 16.8., ČT1

GEN: Karel Hvížďala
Český novinář, dramatik a spisovatel, který v těchto dnech slaví 85 let (2016). Režie P. Zelenka. Už od dětských let vnímal Karel Hvížďala, že se děje něco nenormálního, když se za války tajně poslouchalo vysílání BBC a po ní znovu tajně Rádio Svobodná Evropa. Jako červená nit se vine jeho nelehkým osudem vytrvalá snaha o existenci veřejného prostoru, ve kterém se může svobodně utvářet veřejné mínění. Je boj o tuto zásadní podmínku demokracie již ztracený? I o tom uvažuje se svým dlouholetým přítelem filozofem Václavem Bělohradským při alpské návštěvě místa jejich exilových dialogů v pozoruhodném portrétu režiséra Petra Zelenky.
Vysílání: 15.8., 14.30 hod., ČT2

Exilová čítanka: Meral Şimşek
Portrét kurdské autorky románů a poezie žijící v Turecku. Režie I. Grófová. Meral Şimşek (*1980) je kurdská autorka románů a poezie, žijící v Turecku. Napsala básnické sbírky Uprchlické sny, Zadýmený oheň a Černý fík. První román Skvrna od granátového jablka jí vyšel v roce 2017. Její básně zvítězily v turecké ceně za poezii Martyr Deniz Firat. V roce 2018 byla jmenována nejlepší básnířkou v Diyarbakir's Golden Earth Awards. Pracuje jako novinářka a redaktorka, působí však také jako písničkářka.
Vysílání: 11.8., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 16.8., ČT art

Cervantes
Bouřlivé mládí autora Dona Quijota v hvězdně obsazeném snímku. Španělský koprodukční film (1967). Hrají: H. Buchholz, G. Lollobrigida, J. Ferrer, L. Jourdan, F. Rey a další. Režie Vincent Sherman. Svůj životopis Miguela de Cervantese natočil Vincent Sherman v roce 1967 – v barvě a s hvězdným obsazením. Ve snímku se objevili Horst Buchholz, Gina Lollobrigida, José Ferrer, Louis Jourdan či Fernando Rey. Zobrazuje mladého Cervantese jako chudého, leč ctižádostivého mladíka, který se nevyhýbá soubojům ani milostným eskapádám. Ústřední osou příběhu je pak konflikt Svaté ligy s Turky včetně slavné bitvy u Lepanta, která stála Cervantese ruku. Zmrzačený námořník je později zajat alžírskými piráty a odvlečen jako otrok do Alžírska, kde osnuje plány na vzpouru a útěk, aniž by tušil, že si jej budoucí generace zapamatují jako spisovatele. Ačkoli vynikal dobrodružnými situacemi a zvraty, nedočkal se Cervantesův život takového množství adaptací jako jeho nejslavnější román. Děj Dona Quijota v kombinaci s osudy jeho autora zachycuje například snímek Muž z kraje La Mancha (1972). Z novějších filmových zpracování se nabízí Muž, který zabil Dona Quijota (2018), projekt však režisér Terry Gilliam dokončil až na druhý pokus. O jeho prvním katastrofickém natáčení a boji s vlastními větrnými mlýny vypráví dokument Ztracen v La Mancha (2002).
Vysílání: 16.8., 21.05 hod., ČT art