Scéna.cz 

Literární tipy 25. týden

Nesnesitelná lehkost bytí
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968. Adaptace proslulého románu Milana Kundery. Americký film (1988). Hrají: J. Binocheová, D. Day-Lewis, P. Landovský, L. Olinová, E. Josephson, D. Olbrychski a další. Režie Philip Kaufman. Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara” ale změní život všem. Ve filmu Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec.
Vysílání: 22.6., 21.45 hod., ČT2

Éra knihoven (1/2)
Zajímavosti o světových knihovnách a jejich významu – od u nás méně známých asijských biblioték, přes evropské sbírky až po věhlasnou vatikánskou knihovnu. Jakou roli plní tyto instituce dnes? Dvoudílný dokument. Mají dnes knihovny nejlepší časy za sebou? Jsou to už jen pouhá skladiště z dob počátků a nejvyšší slávy civilizací? První část dvoudílného dokumentu dává nahlédnout po boku korejského televizního štábu do míst, kde kdysi stávaly starořímské bibliotéky, do papežské Vatikánské knihovny, kam je vstup přísně omezen, či do nejstarší stále používané židovské sbírky písemností, založené v roce 1616 v Amsterdamu.
Vysílání: 16.6., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 18.6., ČT art., 22.6., ČT art

Kniha snů Karen Blixenové (6/6)
Ztráta africké farmy i životní lásky stály u zrodu díla jedné z největších dánských spisovatelek. Connie Nielsenová v hlavní roli oceněné životopisné minisérie (2022). Dále hrají: H. Uldalová, J. Fjelstrup, L. M. Christensenová, L. Mikkelsen a další. Režie Jeanette Nordahlová. Vzpomínky na Afriku se stávají „Knihou měsíce" a Karen Blixenová získává široké uznání za svou literární tvorbu. Ztráta matky je pro celou rodinu, ale především pro Karen obrovskou tragédií. Rodinné sídlo v Rungdtedlundu se má rozdělit mezi sourozence, což vede k nemilým sporům. Na celou Evropu doléhá temný stín Hitlerovy agrese a blížící se války. „Jsem přesvědčena, že mi těžké chvíle pomohly lépe pochopit, jak je život nekonečně krásný a v každém smyslu bohatý, a jak úplně nepodstatné jsou věci, které nás naplňují úzkostí.“ Karen Blixenová.
Vysílání: 16.6., 23.30 hod., ČT art

Vokno
Nejslavnější československý samizdat dráždil režim více než deset let. Jeho autoři zaplatili za odhodlání šířit to, čemu sami věřili, vězením, šikanou a ponižováním. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody (2015). Režie J. Chytilová. Příběh undergroundového časopisu Vokno se zrodil na Silvestra roku 1978–1979, kdy komuna na Nové Vísce přesvědčila Jiřího Němce, že underground potřebuje vlastní periodikum ve vysokém nákladu. Nová Víska, kde žili například František Stárek Čuňas a Miroslav Skalák Skalický, se stala také redakcí nového časopisu. Na práci se podílela prakticky celá komuna včetně zedníka Kečupa, který po použití vždy zazdil rozmnožovací stroj ormik do prostoru pod schody. První číslo Vokna vyšlo v květnu 1979. Režimu byl tento časopis trnem v oku. VOKNO bylo páteří undergroundu, díky němu měl underground strukturu – lidé se mohli kontaktovat, věděli o svých aktivitách, mohli se vzájemně podporovat, což v té době bylo mimořádně důležité. Vokno bylo sjednocujícím prvkem celého hnutí undergroundu a byly proti němu vedeny dva procesy, padlo mnoho vysokých trestů. „Komunisti si vždycky mysleli, že mě vězením potrestali a hlavně, že mě změní. Já jsem ale celou dobu vždy přemýšlel, jak to všechno dělat ještě lépe a efektivněji,“ vzpomíná František Čuňas Stárek.
Vysílání: 20.6., 22.10 hod., ČT art