Scéna.cz 

Český audiovizuální průmysl za rok 2021 hlásí rekordní obrat

Český audiovizuální průmysl se podle zástupců APA (Asociace producentů v audiovizi) řítí do propasti, odhad propadu v budoucích letech může být až na úroveň roku 2010. Tehdy činil obrat audiovize 3,58 mld. korun. Uplynulý rok 2021 se přitom pro český audiovizuální průmysl zapíše do historie jako období s rekordním výsledkem, kdy obrat českých produkčních společností sdružených v (APA) dosáhl poprvé téměř 12 miliard, čímž překonal i původně nelepší obrat před pandemií 9,46 mld. Kč z roku 2019. Důvody předpokládaného propadu nesouvisí podle asociace s kvalitou domácí audiovize, jsou systémové. Česká republika totiž pozastavila už 3. ledna tohoto roku příjem žádostí o filmové pobídky.

Pozastavení pobídek přinese razantní odliv zahraničních projektů v druhé polovině roku 2022 a zejména pak v letech 2023 až 2024. O získání investic globálních streamovacích platforem, které od roku 2018 ve velkém investují do vlastní výroby, usiluje celá Evropa. Filmoví giganti své projekty přesouvají do okolních států, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky, České republice začíná konkurovat už i Slovensko. Největší zahraniční hráči už odcházejí, mezi nimi například produkce seriálu Devil in the White City producentů Martina Scorseseho a Leonarda di Capria v hlavní roli s Keanu Reavesem. Mezi dalšími ztracenými projekty jsou Patriot 3 pro Amazon Studios, Sisterhood of Dune pro HBO Max, Hunger Games Prequel s Jennifer Lawrence v hlavní roli, akční film Shadow Force s Kerry Washington a Londongrad s Benedictem Cumberbatchem pro HBO.

„Dosavadní systém pobídek je v krizi, v posledních měsících se vyčerpal a zastavil, je nutné ho reformovat. V poslední letech se do Česka podařilo dostat díky kvalitě služeb a pobídkám většinou dlouhodobé seriálové projekty zahraničních platforem typu Netflix, Amazon nebo Apple, které u nás využívají obrovské množství služeb, utrácejí prostředky zhruba 9 miliard ročně a dávají práci 20 tisícům lidí, většinou z oblasti nefilmových profesí a služeb. Česku se pobídky vyplatí, prostředky do nich vložené se vrací desetinásobně. Situace je dramatická, s Ministerstvem kultury a Ministerstvem financí aktuálně vedeme na téma pobídek diskusi, aby v Česku dál mohla probíhat natáčení velkých zahraničních projektů i menší evropské a domácí produkce,“ uvedl předseda APA Vratislav Šlajer.

Těžké časy vyhlíží i filmoví a televizní producenti. Zastavení pobídek neznamená jen odliv zahraničních projektů, ale nově hrozí i odchod domácích filmových a televizních projektů do sousedních zemí. Česká republika nabízela pobídku 20 procent, Slovensko nabízí 33 procent a Polsko 30 procent. Pro české producenty a televize není problém výrobu přesunout do okolních států, v mnoha případech se tak už i děje.

Problémy čekají i Státní fond kinematografie, který nedostane příspěvek ve výši 760 milionů z Národního plánu obnovy, se kterým se dříve počítalo. Spolu s poklesem příjmů z kin jde o zásadní propad plánovaných příjmů audiovizuálního fondu. „Absence audiovize v Národním plánu obnovy je šokující. Původně do něj byla zahrnuta, Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením bývalé vlády přesunulo částku pro audiovizi z evropské do tzv. české části rozpočtu, na kterou ale nyní nejsou peníze, proto audiovize nedostane nic. Jediná možnost, jak situaci zachránit je, aby se ministr kultury Martin Baxa razantně o prostředky pro audiovizi přihlásil. V současnosti totiž dochází k navýšení prostředků Národního plánu obnovy, šance peníze získat tedy stále ještě je“, upřesňuje Šlajer.

Česká republika také podle APA zaspala v porovnání s jinými evropskými státy v národním zájmu udržení tuzemského obsahu na zahraničních platformách. Zatímco například Dánsko oznámilo 6 % příjmů od dánských uživatelů VOD služeb na podporu původní filmové a televizní tvorby, česká vláda nechává globální streamingové platformy bez jakýchkoliv závazků, přestože evropská směrnice o audiovizuálních službách umožňuje například stanovit minimální investice do výroby či do nákupu lokálního obsahu. „Vedle Netflixu je dnes možné předplatit si HBO Max, Apple TV+ nebo Amazon Prime, nově i Disney+. Skvělá zpráva pro filmové fanoušky, horší pro distributory a producenty. Streaming bude mít velký dopad na návštěvnost kin, která jsou pro české filmy stále hlavním zdrojem příjmů. Ostatní evropské státy chystají opatření na podporu původní audiovizuální tvorby v nových podmínkách. Kvůli hrozící pokutě u nás probíhá tento proces v časovém tlaku a nepodařilo se zatím do české legislativy prosadit systém přímých investic, aby se část tržeb z dané země investovala do lokální produkce,“ vysvětluje Vratislav Šlajer z APA.

Nepříliš dobrou vyhlídkou pro nezávislé producenty je také nedávné oznámení České televize, která na základě rostoucí inflace a stagnující výše koncesionářského poplatku avizovala pokles výroby. Úspory se budou týkat jak původních premiérových pořadů, tak koprodukčních vkladů do českých filmů.

„Čeká nás propad a vleklá krize. Ta ale nemá s potenciálem české audiovize nic společného, jde pouze o důsledek neřešených systémových problémů. Všechny evropské země se předhánějí v navýšení investic do audiovize, posilují grantovou podporu, zahajují nové pobídkové programy. A důvod je jednoduchý. Audiovize je výrazně prorůstové odvětví s přidanou hodnotou, v době krize přináší nové investice a práci mnoha lidem. Toho je důkazem i výsledek roku 2021, kdy česká audiovize i přes covidovou krizi patřila mezi nejstabilnější a nejvíce rostoucí kulturní sektor. Namísto aby se tento růst nadále podporoval a pomohl české ekonomice kompenzovat blížící se ekonomickou krizi, dojde k útlumu,“ dodává Šlajer.

Audiovize se v uplynulém roce nejen vrátila na čísla před covidem, ale dokázala překonat i z roku 2019. Obrat zahraničních projektů v roce 2021 tvořil 8,73 mld. Kč, tzn. 70% celkového obratu audiovizuálního průmyslu. Obrat z výroby reklamy pak byl v roce 2021 1,86 mld. a z českého filmu 1,26 mld. korun.

Český audiovizuální trh vykazoval až do příchodu pandemie rostoucí trend. První rok pandemie 2020 znamenal propad, v loňském roce už ale tuzemští filmaři obstáli i navzdory pandemii. Jako první v Evropě jsme zavedli covidová pravidla umožňující bezpečné natáčení a Česko se tak právem stalo magnetem pro světové filmaře. V současné době se v České republice stále ještě točí projekty zaregistrované do systému filmových pobídek na konci roku 2021. Mezi ty, které do ČR nalákal fungující systém pobídek, patřil v roce 2021 i americký akční thriller The Gray Man s Chrisem Evansem a Ryanem Goslingem, jehož natáčení přitáhlo doposud největší pozornost Čechů i zahraničních turistů. A to nejen díky filmovým megastars, ale i kvůli výbuchům, střelbě a automobilovým honičkám probíhajícím přímo v centru Prahy. Za pouhých osmnáct natáčecích dnů zde filmaři utratili přes 750 milionů korun. Útrata Netflixu za natáčení pokračování jednoho ze svých nejsledovanějších a nejdražších filmů Extraction 2 s Chrisem Hemsworthem překonala za 75 natáčecích dnů 2,5 mld. Kč, filmaři točili i v Jihočeském, Ústeckém a Středočeském kraji. Pokračovalo i filmování epické sci-fi série podle knižního bestselleru Roberta Jordana The Wheel Of Time s Rosamundou Pike, které v České republice do této chvíle utratilo 4,4 mld. korun a fantasy seriálu Carnival Row s Orlandem Bloomem s celkovou útratou za první dvě řady ve výši 3,9 mld. korun. Mezi další projekty natáčené zde díky filmových pobídkám patří film Na západní frontě klid pro německý Netflix s Danielem Brühlem, špionážní seriál Totemy pro francouzský Gaumont, animovaný seriál Hasbro Magic: The Gathering, Chevalier pro společnost Disney nebo postprodukce nového filmu Guye Ritchieho Operation Fortune a řada dalších. V tomto roce v tuzemsku například vzniká druhé pokračování televizní série The Foundation na motivy knih Isaaca Asimova pro Apple TV+.

Reklamní produkce se v roce 2021 po loňském propadu způsobeném covidem opět dostala zpět na obrat z roku 2019, a to i díky velkému objemu českých reklamních zakázek, jejichž obraty rostly před pandemií i v posledním roce. Do České republiky se podle zástupců reklamní sekce APA pozvolna vrací i zahraniční produkce, přestože nárůst cen v tuzemsku způsobuje odliv zejména menších reklamních zakázek směrem na východ do zemí typu Polsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko, v roce 2020 to byla i Ukrajina. Zároveň platí, že klienti ze zemí, jako jsou např. USA, Velká Británie, Francie či Německo, se rádi do České republiky díky kvalitě servisu vrací, přestože v dnešní době už vnímají Českou republiku jako lokalitu, za kterou je potřeba si připlatit.

Rostoucí obrat 1,26 mld. Kč vykázaly v minulém roce nezávislé produkce v oblasti české filmové a televizní tvorby, které se po propadu 26 % způsobeném covidem v roce 2020, dostaly mírně nad úroveň roku 2019 s obratem 1,24 mld. korun. Může za to i celosvětový trend zvýšené poptávky po výrobě audiovizuálních děl ze stran poskytovatelů služeb videa na vyžádání VOD, streamovacích platforem a televizních společností.

Stejně tak počet diváků v českých kinech i jejich tržby se vloni podle statistik Unie filmových distributorů ve srovnání s rokem 2020 zvýšily. Kvůli pandemii covidu a kinům zavřeným od 1. ledna do 23. května 2021 se nemohl počet diváků nikterak rovnat s rokem 2019, i tak se v loňském roce oproti roku 2020 zvýšil počet diváků na 7,142 milionů, což bylo meziroční nárůst o téměř 12 procent.

Tržby kin v roce 2021 činily 1,09 mld. Kč, meziročně jde o nárůst 20 procent, před nástupem pandemie jde o snížení tržeb i počtu diváků zhruba o 60 procent. Na výsledky českých premiér za uplynulý rok je třeba nahlížet optikou pandemie, kdy jednotlivé tituly vstupovaly do kin mezi různými covidovými vlnami, část titulů tvořily i obnovené premiéry. Absolutním vítězem loňské návštěvnosti byla komedie Prvok, Šampón, Tečka a Karel s více než šesti sty tisíci diváky, který porazil i zahraniční filmy, stihl však o pětinu více projekcí než jeho největší konkurenti. Druhou pozici domácího žebříčku obsadil životopisný film Zátopek (394 tisíc), těsní třetí byl dokument Karel o zpěváku Karlu Gottovi (392 tisíc).

Ohledně českých celovečerních hraných, animovaných či dokumentárních filmů a jejich zastoupení na zahraničních festivalech začal rok 2021 úspěchem, kdy koprodukční snímek s českou účastí Smolný pich aneb Pitomý porno získal Zlatého medvěda za nejlepší film na festivalu v Berlíně. V Cannes rezonovala restaurovaná klasika Vojtěcha Jasného Až přijde kocour, MFF Benátky představil hned čtyři hrané snímky s podílem České republiky – Nezanechat stopy, Zázrak, 107 matek a Il Palazzo. Na áčkovém festivalu Black Nights v Tallinu měl v hlavní soutěži mezinárodní premiéru film Okupace. A česká animace dosáhla v roce 2021 mnoha mezinárodních úspěchů. Film Moje slunce Mad byl vybrán do hlavní soutěže v Annecy a odešel s Cenou poroty, navíc získal nominaci na Zlatý glóbus. Snímek Myši patří do nebe byl nominován na Evropské filmové ceny. Na zahraničních festivalech bodovaly i krátké animované filmy Milý tati a Rudé boty natočené na FAMU. Dokumentární debut z FAMU Bratrství zase získal hlavní cenu na festivalu v Locarnu. Do hlavní soutěže zařadil vloni poprvé dokumenty i MFF Karlovy Vary, hned se tam dostala Každá minuta života, oceněná Zvláštní cenou poroty, a Láska pod kapotou. Zahraniční festivaly ocenily i dokumenty Anny nebo Nová šichta.

Doposud měl Státní fond kinematografie rozpočet na filmové pobídky ve výši 800 milionů korun, finanční prostředky se v posledních letech na základě zvýšené poptávky především velkých a dlouhodobých projektů navyšovaly o dalších 300 až 500 milionů v průběhu daného roku. Česká republika nabízí pobídku ve výši 20 procent z takzvaných uznatelných nákladů. Procento filmové pobídky je v Čechách v rámci Evropy nejnižší, všechny ostatní evropské státy mají procento vyšší, protože si uvědomují vysoce prorůstový potenciál tohoto odvětví kreativních průmyslů, filmaře tak lákají na své území. Filmové pobídky fungují tak, že před natáčením se projekty musí registrovat, pobídky jsou vypláceny až po vyúčtování finančních prostředků, které filmové štáby utratí za české služby a výrobky. V uplynulém roce se díky filmovým pobídkám realizovalo v tuzemsku více než 80 projektů, mezi nimi koprodukční projekty i projekty na zakázku. V současné době parlament schvaluje zavedení stropu ve výši 150 milionů korun na jeden projekt, APA má za to, že by bylo v budoucnu vhodné přistupovat k pobídkám v rámci dvou koridorů směřujících zaprvé na zahraniční projekty, zadruhé na menší evropské koprodukční projekty a domácí tvorbu. Než dojde k nevyhnutelné transformaci Státního fondu kinematografie v Audiovizuální fond a novelizaci zákona o audiovizi, zástupci APA požadují navýšit stávající a již vyčerpaný rozpočet filmových pobídek. Přestože je Česká republika pro filmaře z celého světa atraktivní destinací s kvalitní filmovou infrastrukturou a zkušenými profesionály, díky pozastavení pobídek ztratila konkurenceschopnost a pro jakýkoli business potřebnou předvídatelnost.