Scéna.cz 

České filmové tipy 25. týden

Hoří, má panenko
Slavná komedie Miloše Formana, v níž se tancuje, krade a hasí (1967). Hrají: J. Vostrčil, J. Šebánek, J. Valnoha, F. Debelka, J. Řehořek, M. Ježková a další. Scénář: I. Passer, M. Forman a J. Papoušek. Kamera M. Ondříček. Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let.
Vysílání: 26.6., 22.45 hod., ČT1
Opakování: 27.6., ČT1., 28.6., ČT3

Sarajevo 1914
Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Koprodukční film České televize (2014). Hrají: F. Teichtmeister, H. Ferch, M. Foroutanová, J. Kukura a další. Scénář M. Ambrosch. Kamera A. Berger. Režie A. Prochaska. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou, což bývá považováno za záminku pro rozpoutání první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo 1914 se nezabývá jen samotným atentátem, ale přináší i dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiální historií potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousku-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně, jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav. Rakouskouherští a němečtí oficíři naplánovali válku se Srbskem ještě dřív, než vyšetřování potvrdilo, že za atentátem opravdu stála srbská vláda. Tlak dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-rakouský koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na pocity člověka, který vidí pravdu, ale nemůže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufal zvrátit. Film uvádíme u příležitosti výročí zahájení jedné z nejstrašlivějších válek v historii lidstva.
Vysílání: 24.6., 22.00 hod., ČT2

Poslední útěk Jeronýma Pražského
Překvapivá historie – příběh bouřliváka a prvního českého filozofa, který zůstal tak trochu zapomenut ve stínu jeho přítele Mistra Jana Husa. Historické dokudrama, ve kterém se odvíjí události posledních měsíců života Mistra Jeronýma Pražského, a které zdůrazňuje řadu souvislostí s dnešní dobou (2018). Režie L. Hlavsa. Hrané dokudrama "Poslední útěk Jeronýma Pražského" režiséra Lubomíra Hlavsy vzniklo podle scénáře dramatičky a spisovatelky Mileny Štráfeldové pro brněnské studio ČT, které právě slaví 60. narozeniny. Nejedná se o věrnou historickou rekonstrukci života tohoto prvního českého filozofa, teologa, mistra čtyř evropských univerzit, cestovatele a také vyslance ve službách krále. Režisér se s určitou mírou fabulace a nadsázky rozhodl zdůraznit především poselství, které Jeroným hlásal, a které silně rezonuje i s dnešní dobou. Když například zaznívá z úst mocných věta "vždyť to jsou všechno jen pouhá slova", připomene nám to nejspíš i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontextu s tragickým naplněním Jeronýmova života se pak nabízí otázka, jak my sami jsme odhodláni se dnes postavit k určitým skutečnostem, které hýbou společností. Ztvárnění hlavních rolí se ujali s velkým nadšením Ondřej Vetchý a Jitka Čvančarová. V ostatních rolích pak uvidíte například Pavla Rímského, Petra Kostku, Vladimíra Javorského, Vladimíra Kratinu, Radka Holuba a řadu dalších skvělých herců. Komentář čte František Němec. Film vyrobila společnost Vistafilm Production v koprodukci s Českou televizí (v roce 2018) a je volným pokračováním dokudramatu "Jan Hus – cesta bez návratu", za který režisér v roce 2016 obdržel Cenu Olomouckého kraje za přínos do kultury. Filozof a teolog Jeroným Pražský (1377 Praha – 1416 Kostnice) byl upálen v Kostnici. Za svého života působil jako mistr čtyř univerzit (Paříž, Kolín nad Rýnem, Heidelberg, Praha). Studoval i v Oxfordu a byl propagátorem myšlenek Jana Viklefa, chráněncem i obdivovatelem Jana Husa. Svou nekonformní a výřečnou rétorikou uměl neopakovatelně zaujmout posluchače. Ani láska a vztah k ženám nebyly v jeho životě tabu.
Vysílání: 26.6., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 01.7., ČT2

Filmový dobrodruh Karel Zeman
Filmový dokument o Karlu Zemanovi, dobrodruhovi filmového plátna, který bez počítačových efektů dokázal vzít diváky na cestu do pravěku, na Měsíc nebo do hloubek oceánů (2015). Režie T. Hodan. U příležitosti 60. výročí televizního studia Brno zveme diváky ke sledování unikátního životopisného dokumentu, který se ohlíží za životem, prací a významem génia světové kinematografie Karla Zemana. Odhaluje také inspirující zdroje jeho práce a nahlíží do kuchyně průkopníka filmových triků. Rozhovory se současnými filmaři od japonských po americké se snaží zjistit, proč jsou jeho filmy stále aktuální a v mnoha směrech dosud nepřekonané. Terry Gilliam, Tim Burton, Koji Yamamura a další hovoří o své inspiraci Karlem Zemanem. Pokud započítáme festivalové ceny, reakce publika a počet publikací a filmařů, kteří uvádějí Zemana jako zdroj inspirace, dospějeme k závěru, že Karel Zeman je jedním ze světově nejúspěšnějších českých filmařů. V 50. letech se jeho film Vynález zkázy promítal v 70 zemích – jen v New Yorku ho bylo možné vidět na 96 místech. Karel Zeman neměl filmové vzdělání, všechny složité postupy se ve zlínských ateliérech naučil sám. Jeho příběh je i příběhem dvacátého století. Karel Zeman začínal u firmy Baťa, v době politických represí padesátých let unikl do světa fantazie, zažil uvolnění šedesátých let i tvrdý náraz po příjezdu sovětských tanků. Díky vnitřní upřímnosti a poetice jeho filmy nestárnou. Neuvěřitelně tvrdě pracující a nápaditý perfekcionista, který si po celý život uchoval dětské vidění světa jako místa plného záhad a dobrodružství – tak Karla Zemana představíme v našem filmu.
Vysílání: 26.6., 17.05 hod., ČT2
Opakování: 02.7., ČT2

Jako bychom dnes zemřít měli
Silný příběh konfliktu státu a církve v podobě dramatického osudu umučeného číhošťského faráře Josefa Toufara (2016). Scénář M. Doležal a R. Vávra. Kamera M. Jícha a R. Vávra. Režie R. Vávra. Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Toufarův životní příběh představuje nejen drama zavraždění, ale i drama jeho života, volby povolání v pozdním věku, chování za heydrichiády i v roce 1948. Zpřítomnění živé postavy venkovského kněze, který není žádný prvoplánový hrdina, ale člověk váhající, pochybující, opatrný a strachující se, který po r. 1948 hledá způsob, kompromis, jak „vyjít“ s politickými oponenty. Dokument také poukazuje na záhadný pohyb kříže v číhošťském kostele a nahlíží do zákulisí brutálního vyšetřování, které bylo proti knězi vedeno s tichou podporou tehdejšího prezidenta republiky. Tyto informace potvrzují doposud neznámé a nepublikované exkluzivní archivní materiály, které v celém číhošťském případu představují řadu otázek a odpovědí. K nejzajímavějším filmovým rekonstrukcím patří výpověď bývalého příslušníka StB Roberta Skerla, který byl aktivně přítomen u všech důležitých momentů finále Toufarova života – únosu, smrti i potupného pohřbení, filmová rekonstrukce únosu P. Josefa Toufara a natáčení z roku 1950, kdy Státní bezpečnost natáčela přímo v kostele s umučeným farářem den před jeho smrtí. V pořadu nechybějí také záběry z divadelního představení inspirovaného Toufarovým osudem Zpráva o zázraku a vzpomínky pamětníků číhošťského zázraku. Dokumentaristé také zaznamenávali postupný vznik figurální sochy, věnované Josefu Toufarovi, na které pracoval sochař Olbram Zoubek. O tom, že je Toufarův příběh neobyčejně živý, svědčí i zahájení beatifikačního procesu P. Josefa Toufara. Fascinující i provokující dokument Jako bychom dnes zemřít měli, který uvádíme nejen k 60. výročí televizního studia Brno, ale také ke Dni památky obětí komunistického režimu, zachycuje v klíčových bodech Toufarův životní příběh a jeho lidskou otevřenost.
Vysílání: 27.6., 07.35 hod., ČT2

Prosté krutosti
Radoslav Brzobohatý v příběhu vážně nemocného chlapce a starého lékaře, jenž byl volně inspirován životní epizodou profesora Josefa Thomayera, zakladatele české školy interního lékařství (1994). Dále hrají: P. Polák, J. Kohl, O. Mikulášek, T. Hrzánová a další. Scénář M. Hladký. Kamera R. Řezáč. Režie V. Drha. Televizní film Prosté krutosti zachycuje první léta v První republice, v nově vzniklém Československu. Děj se odehrává ve dvacátých letech dvacátého století a je volně inspirován životem MUDr. Josefa Thomayera (* 23. 3. 1853 – † 18. 10. 1927), o němž znalci tvrdí, že byl nejvýznamnější a nejrázovitější osobností českého interního lékařství na přelomu 19. a 20. století. Byl nejen vysoce vzdělaný odborník, který po sobě zanechal důležitou vědeckou literaturu, ale také přítel literátů a talentovaný prozaik se smyslem pro humor. Navíc byl velký vlastenec a lidumil – v rodném Trhanově nechal postavit na svoje náklady chudobinec. Josef Thomayer (R. Brzobohatý) však není jedinou hlavní postavou tohoto příběhu. Tou druhou je chlapec Štěpán (P. Polák), který trpí akutní leukemií. Profesor Thomayer se v té době rovněž dozvěděl o své nevyléčitelné nemoci – jestliže chlapci zbývají poslední týdny života, Thomayerovi zbývají roky. Ale přesto nebo právě proto chlapec dokáže starému lékaři předat upřímnou, čistou životní energii, ze které pramení i lékařův pocit, že alespoň na sklonku života získal jakéhosi vnuka. Štěpán trpí nevyléčitelnou chorobou, a přesto tato mezní situace v něm rozeznívá nikoliv pasivní odevzdanost, nýbrž potřebu intenzivního přilnutí k životu a tvůrčí potřebu vyjádřit svůj vnitřní svět. Sblížení se starým lékařem a jejich neformální vztah pomáhá chlapci překonávat osamocení i zdravotní krize. Je to příběh o posledních věcech člověka. O věcech nejprostších a zároveň i nejkrutějších. Zrovna tak je to příběh o velké naději. Hvězdně obsazený televizní film uvádíme v rámci oslav 60 let existence brněnského studia ČT.
Vysílání: 26.6., 20.05 hod., ČT3

Pacho, hybský zbojník
Je nepřemožitelný. Zvlášť když se napije frndžalice. Jozef Kroner v proslulé slovenské parodii na jánošíkovskou legendu (1975). Dále hrají: D. Blaškovič, K. Čálik, M. Labuda, S. Záhradník, P. Debnár, I. Palúch, F. Velecký, I. Rapaičová a další. Režie Martin Ťapák (Ve slovenském znění). Legendární slovenská komedie režiséra Martina Ťapáka vypráví svéráznou pověst, inspirovanou příběhy o zbojníku Jánošíkovi. Pacho z horské vesnice Hybe je skoro ve všech ohledech pravým opakem svého předchůdce: je malý a slabý, na velká slova a velké činy ho také neužije. Jenže ani jemu se nelíbí arogance místní šlechty, a tak se poddaných začne zastávat. Vyzbrojen proříznutou pusou, zdravou drzostí, vychytralým mozkem a smrtelně silnou pálenkou frndžalicí, zvítězí Pacho v souboji o místo zbojnického vůdce. Ostatně stát se nejlepším mezi tou bandou mameluků nebylo zase tak těžké. A začnou se dít věci. Pověst o Pachovi se dostane až do Vídně k samotné Marii Terezii, která – podobně jako hraběnka Erdödyová – shledává zbojníky vysoce přitažlivými. Proto padne rozhodnutí poslat do Pachova horského doupěte armádu... V hlavní roli svérázného zbojníka se objevil Jozef Kroner, na vtipných a zároveň libozvučných dialozích se podíleli vynikající komici Milan Lasica a Július Satinský. Zejména díky souhře těchto autorů vznikl takřka kultovní film, jehož humor dodnes nezestárnul.
Vysílání: 21.6., 22.25 hod., ČT art