Scéna.cz 

Jiří Sozanský Signum actus - Znamení činu

Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře přispěla k oslavám výročí republiky mimo jiné výstavou Jiřího Sozanského Signum Actus - znamení činu.
Jiří Sozanský vstoupil na uměleckou scénu na začátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy v tehdejším Československu převládalo bezútěšné ovzduší tvrdě nastolené normalizace. Jeho dílo lze charakterizovat jako věčný zápas vzdorných humanistických hodnot s brutálním ideologickým dogmatem. Trvalým východiskem jeho tvůrčí výpovědise stalo celistvé propojování univerzálního tématu člověka v mezních situacích a autentického historického kontextu. Sozanský ze zásady poznává na vlastní oči místa, kde se odehrály nepředstavitelné tragédie a mnohdy tak doslova kráčel s utinami civilizační sebedestrukce. Cynické zlo mocenské mašinérie (nacistické či komunistické) je v jeho tvorbě soustavně prozkoumávané, drsně odhalované a s drastickou expresí výtvarně zobrazované.

Výstava Signum actus / Znamení činu volně navazuje na projekt Mezní situace, který Jiří Sozanský realizoval v GASK v roce 2015. Pokud se zmíněná výstava zaměřila na téma zběsilosti války, jeho nový projekt vychází z toho, jak autorovu generaci i jeho osobně zasáhlo upálení Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969 na protest proti pokračujícím represím a úpadku pookupační československé společnosti do rezignované lhostejnosti. Na výstavě se představuje v symbolickém „oblouku“ soubor autorových obrazů, kreseb a grafik z přelomu 60. a 70. let 20. století na téma Job a utrpení Krista, spolu s novějšími cykly „16. 1. 1969 “, „Místo“, „Memoriály“, „Signum actus / Znamení činu“ a „Locus actionis / Místo činu“, jež jsou inspirovány mučednickým protestem Palacha a Zajíce. Společného jmenovatele těchto cyklů najdeme v mravním principu „trpícího spravedlivého“.

Ač studoval v ateliéru malby Františka Jiroudka, Jiří Sozanský se začal věnovat grafice již v prvním ročníku na Akademii výtvarných umění v Praze, kdy se seznámil s profesorem grafiky Ladislavem Čepelákem. Sblížil je společný obdiv Rembrandta, jenž pro Čepeláka představoval primární inspirační zdroj. Ve svých raných grafikách Sozanský vstupuje do intenzivního dialogu s Rembrandtem dramatickou modelací figury, vystupňovaným dynamismem šerosvitu, ale i soucitem s údělem člověka. Cyklus „Job“ vznikl jako symbolická reflexe činu Jana Palacha a vyhrál studentskou soutěž o Cenu Jana Palacha ve školním roce 1970-1971. Biblické téma Jobova nářku nad s ynem zav ražděným cizími nájezdníky mělo ve světle tehdejších událostí pro Sozanského silný významový náboj. Druhý obraz z cyklu „Ze života slepce“ (1971) se také vztahuje k příběhu Joba.

Autorovy cykly velkoformátových kreseb z let 2013-2017, které představujeme na této výstavě, jsou také úvahou nad obětí Jana Palacha. Cyklus „16. 1. 1969“ (nazvaný podle dne, kdy se Palach upálil) se zaměřuje především na psychické drama jeho činu. Cyklus „Místo“ se skládá z konceptuálních studií k architektonickému řešení rodného domu Jana Palacha ve Všetatech a jeho pomníku na Václavském náměstí. Nejde o uskutečnitelné návrhy, nýbrž o volné, idealizované rozvíjení daného konceptu. Bronzové plastiky s názvem „Memoriály“ (2018) mají své východisko v auto rov&yacu te;ch kreslených architektonických vizích. Výchozím bodem cyklu „Signum actus“ (2017) byla dobová fotografie Jana Palacha, kterou Sozanský postupně překrýval vrstvami barvy, čímž přesouval sdělení obrazu od vnější popisnosti k niternějšímu vyjádření abstrahované dramatičnosti. Cyklus „Locus actionis“ (2018) je podobně zpracovaným portrétem Jana Zajíce. Určujícím momentem posledních dvou zmíněných cyklů je to, že těla obou mužů zanechala o aktu sebeobětování svědectví v podobě viditelných stop i na přilehlých površích. Tento „reziduální zápis“ tělesné přítomnosti lze přirovnat k trpitelské symbolice Turínského plátna či lid skutečného stínu vyrytého do kamenných schodů atomovým výbuchem v Hirošimě.
Výstava Signum actus / Znamení činu se koná nejen u příležitosti stého výročí vzniku samostatného československého státu ale i padesátého výročí obětí Jana Palacha a Jana Zajíce. Jako vždy u Jiřího Sozanského nejde o formální připomenutí historických výročí, ale o podnětnou úvahu nad jejich aktuálním významem pro dnešní společnost.
Výstavu je možné navštívit v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře do 17. března 2019.