Scéna.cz 

Kino art: Sedm dní v Havaně a Pohrdání

Sedm dní v Havaně
Sedm tváří kubánské metropole. Povídkový film v koprodukci Španělska a Francie (2012). Režie Benicio Del Toro, Pablo Trapero, Julio Medem, Elia Suleiman, Gaspar Noé, Juan Carlos Tabío a Laurent Cantet (V původním znění s titulky). Každý ze sedmi uznávaných režisérů natočil krátkou povídku zasazenou do současné kubánské metropole. Výsledný omnibus zachycuje z rozličných tematických a stylistických perspektiv fascinující atmosféru největšího karibského přístavu v průběhu jediného týdne. Zároveň se ovšem nevyhýbá problémům, se kterými se jeho obyvatelé v poslední době potýkají. Ve filmovém septetu vystupují Kubánci jako energičtí a veselí lidé, dychtiví užívat si života plnými doušky. Při pohledu z druhé strany se na nich ovšem podepisuje neustálé pachtění se za lepším životem ve všudypřítomné chudobě. Jak dopadne jejich setkání s americkým turistou, slavným režisérem nebo samotnou Pannou Marií, která se jedné postavě zjevuje ve snu? Po mezinárodním úspěchu podobně koncipovaného Paříži, miluji tě (2006) byla natočena celá řada romantických povídkových filmů z metropolí po celém světě – mezi nimi New York, Moskva nebo Rio. Sedm dní v Havaně se však nezaměřuje jen na romantický žánr a se směsicí komedie a absurdních zápletek se podobá spíše povídkovému triptychu Tokio! od Michela Gondryho, Leose Caraxe a Joon-hoa Bonga.
Vysílání: 20.11., 21.15 hod., ČT art

Pohrdání
Brigitte Bardotová a Michel Piccoli v hlavních rolích volné adaptace slavného románu Alberta Moravii. Francouzsko-italský film (1963). Dále hrají: J. Palance, F. Lang, G. Mollová, J.-L. Godard a další. Scénář a režie Jean-Luc Godard (V původním znění s titulky). Jean-Luc Godard, nezaměnitelná osobnost světové kinematografie, oslaví v letošním roce neuvěřitelné třiaosmdesáté narozeniny. Godardova cesta k filmu byla vcelku přímá. Začal sice studovat etnologii na Sorbonně, ale seznámil se s Andrém Bazinem, Francoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Píše filmové kritiky a v roce 1959 debutuje filmem U konce s dechem, jenž se stal jedním z nejslavnějších filmů všech dob. V šedesátých letech je Godard snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň patří k nejradikálnějším tvůrcům Nové vlny. Ve svých filmech nechává zaznít své politické postoje, a ani postupem doby neustupuje a neslevuje ze svých uměleckých i osobních postojů a názorů. Jen mimořádně nesáhl Godard ve filmu Pohrdání po vlastní látce a natočil adaptaci stejnojmenného románu italského spisovatele Alberta Moravii. Děj je poměrně jednoduchý: francouzský spisovatel a scénárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena. Ta začne svým manželem postupně pohrdat. Každá z postav, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardotová) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavením scenáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí.
Godard se navrací k archetypům umění – antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi, tuto „filmovou antiku“ zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz, což mnohdy znamená nahlédnout do nitra sebe sama.
Vysílání: 24.11., 22.50 hod., ČT art