Scéna.cz 

Kafky není nikdy dost

Přestože samotné dílo Franze Kafky se svým objemem nemůže porovnávat s autory mnohem plodnějšími, stalo se společně se svým tvůrcem předmětem nejrozsáhlejší badatelské i nebadatelské produkce vůbec. Svazky, studie, články na téma Kafka dosahují počtu několika tisíc.
K této nepřehledné záplavě přibyla nyní ještě další položka - rozsáhlá biografická práce o více než pěti set stranách z pera německého historika Reinera Stacha Kafka. Rané roky v překladu Vratislava Slezáka, která právě vychází v nakladatelství Argo a která byla představena v Goethe-Institutu podílejícímu se na jejím českém vydání.

Reiner Stach vyvrací převládající názor, že o Kafkovi již bylo napsáno vše, co se dalo, a že další psaní bude jen opakováním nebo rozváděním známých faktů. V životní mozaice takto důkladně prozkoumané osobnosti existují totiž stále bílá místa. Reineru Stachovi se je podle recenzentů podařilo vhodně zaplnit. Nejen že prostudoval celou kafkologikou literaturu ale přály mu i okolnosti a do rukou se mu dostaly materiály dosud nepublikované, o nichž málokdo věděl. Odhalil některé skutečnosti, které ani sám Kafka neznal. Jak své objevy komentoval sám Reiner Stach, kdyby Kafka věděl o své snoubence Felciii Bauer to, co on zjistil, patrně by se jejich vztah odvíjel odlišně. Z Kafky se mu stal přítel, k němuž přistupuje s velkou empatií, a tak i tam, kde neexistují přímé důkazy, přímé citáty, lze jeho výpovědi o Kafkovi považovat za legitimní. Na druhé straně nepropadá přehnanému obdivu nebo kritice a udržuje si dostatečný nadhled.
Kafkova raná léta rozkrývá na širokém plátně obrazu doby. Cokoliv z okolního světa se promítá do Kafkova života, je podrobeno detailní analýze - od politické situace na přelomu století - národnostní třenice, falešně idealizovaný vztah Čechů a Němců, český antisemitismus, po kulturu a sport, ale také soudobé trendy v životním stylu, péči o zdraví, závratně rychlý nástup progresivních „technologií“ nebo filozofii a náboženství.
Z nových úhlů shlíží na osobní Kafkovy vztahy, k otci, k Maxi Brodovi, k sestře Otle, na Kafkovy názory na peníze a majetek ale i na průběh různých životních peripetií. Děj podává nikoliv suchopárným vědeckým výčtem informací ale beletristickým jazykem, který se dobře čte či poslouchá, jak dokázala při prezentaci v Goethe -Institutu dvojjazyčná četba ukázky ze závěrečné kapitoly.

Základní otázka, která Reinera Stacha vyprovokovala k takovéto náročné práci, zněla, jak je možné, že v podmínkách zdánlivě zcela neadekvátních, se zrodil první německy píšící moderní spisovatel. Reiner Stach při zodpovídání této otázky nejen vykreslil dosud „nejkomplexnější“ portrét Franze Kafku, ale předestřel zároveň neotřelý pohled na kus naší historie, a proto po knize možná sáhnou i milovníci historických studií, pro něž Kafka není zrovna nejoblíbenější četbou.