Scéna.cz 

Národní galerie v roce 2017

Věta v tiskové zprávě Národní galerie v Praze k činnosti v tomto roce „Od renezančního kabinetu kuriozit k umění jako politickému gestu“ je výstižným shrnutím toho, co mohou návštěvníci očekávat.
Výstavní sezóna bude zahájena expozicí „Příběh Charty“ připomínající 40. výročí podpisu dokumentu, jenž se stal nejvýznamnějším symbolem vzdoru občanské společnosti proti represivním praktikám totalitárního režimu. Výchozí osou bude osud básníka a patrona undergroundu Magora – Ivana Martina Jirouse. Zahájení výstavy v Salmovském paláci spadá do jarního openingu, i když samotné výročí zveřejnění se týká 1. ledna.

Ve Valdštejnské jízdárně se připravuje výstava „Jízdárna Františka Skály“ koncipovaná jako výstava ve výstavě, muzeum v muzeu, s důrazem na redefinici prostoru, pestrost tématu a zpochybnění zaběhnuté představy o umělecké praxi a roli umělce. Výstavu doplní umělecké intervence na Malostranském náměstí a řada programů.
Grand Opening – oficiální otevření nové sezóny proběhne 14. března, kdy se ve Veltržním paláci objeví dvě site- specific instalace. Ve Velké dvoraně najde místo proslulý konceptuální umělec čínského původu Aj Wej- wej, jehož Zvěrokruh byl loni k vidění před Veletržním palácem, v Malé dvoraně se usídlí Magdaléna Jetelová.
Ve Veletržním paláci budou rovněž pokračovat další edice tří cyklů zaměřených na současnou zahraniční i domácí tvorbu – Moving Image Department, Poetry Passage a Introducing.
V Paláci Kinských bude představen v retrospektivní expozici nejvlivnější současný německý umělec Gerhard Richter. Zhruba šedesátka jeho prací odhalí jeho různé výrazové polohy, od fotografického realismu časných děl přes expresivní abstrakci 80. a 90. let a experimentální ověřování síly výpovědi barevných hmot až po geometrickou abstrakci posledních dvou desetiletí. Přehlídka Gerharda Richtera organizovaná ve spolupráci s německým velvyslanectvím a Goethe-Institutem bude zpřístupněna veřejnosti 24. dubna.
Klasická témata přinese výstava zaměřená na mecenášství rakouského vévody a českého místodržitele Ferdinanda Habsburského, syna císaře a českého krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské pod názvem „Renezanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem“. Na tři stovky exponátů – obrazy, předměty uměleckého řemesla, zbroj, listiny i kuriozity ze sbírek v Ambrasu budou k vidění ve Valdštejnské jízdárně v podzimním cyklu od 3. listopadu.

Klášter sv. Anežky bude hostit dvě výstavy, které jsou výsledkem dlouhodobého badatelského projektu zabývajícího se průzkumem středověkých děl. Obě jsou koncipovány jako intervence do sbírek středověkého umění. Projekt „Očím skryté“ zahájený 24. února „zveřejní“ podkresby deskových obrazů ze 14: až 16. století, které běžný pozorovatel na obrazech nemůže spatřit. Prosincová výstava „Očím na odiv“ se bude věnovat výzdobným technikám užívaným ke zdobení středověkých soch a obrazů.
Národní galerie hodlá být aktivní nejen ve výstavnictví jak je jejím podstatným posláním ale i v revitalizaci svých objektů. Na akci zpřístupnění Kláštera sv. Anežky „Anežka NOVĚ“ naváže projekt „Anežka LIVE!“, který bude postupně proměňovat celý areál v prostor pro kulturu a volný čas.
V Paláci Kinských byla otevřena nová kavárna a budova má být průchozí i do Týnské uličky. V tomto roce vypukne oficiální obnova a přestavba Veletržního paláce, který se stane hlavním sídlem galerie a v příštích letech se počítá s obsahovou i architektonickou revitalizací paláce Schwarzenberského a Šternberského na Hradčanském náměstí.
Pro veřejnost je jistě zajímavé, že se Národní galerii podařilo obohatit své fondy o kolekci kreseb Josefa Šímy a meditativní pavilon japonského architekta Kenga Kumy, jehož práce byly k vidění na loňské výstavě ve Fragnerově galerii v Praze. Pavilonek má být vystavěn v zahradě Šternberského paláce.
Pokud si někdo bude chtít vybrat výstavu a nebude si jist jejich přesným „harmonogramem“, nemusí dlouho pátrat, protože si jej může ověřit na velkoplošných „kalendářích“ umístěných nyní v metru a v na dalších veřejných místech.