Scéna.cz 

Sayaka Shoji: U houslí jsem cítila, že můžu něco udělat, dokázat...

Mladá japonská houslistka Sayaka Shoji vystoupila na 1. ročníku festivalu Dvořákova Praha pod taktovkou Vladimíra Válka. Na svůj věk má za sebou mnoho úspěchů a zkušeností. Studovala v Itálii, Izraeli i Německu a vystupovala s Petrohradskou filharmonií, Tokijským symfonickým orchestrem, Losangeleskou nebo Newyorskou filharmonií. Do rodného Japonska přijíždí už jen koncertovat, ale skromnost a pokora je v ní stále zakořeněná.

Festival Dvořákova Praha se letos pořádá poprvé. Co si myslíte o tom, že je festival pojmenován právě po A. Dvořákovi? Myslíte si, že to jeho budoucnosti nějakým způsobem přispěje?
Je to velmi přirozené a taky logické, že se v Praze pořádá festival, který má v názvu jméno tak významné české osobnosti. Jsem překvapena, že je to zahajovací ročník. Program obsahuje mnoho výborných umělců a také krásných skladeb z pera A. Dvořáka.

Jaká díla od tohoto skladatele máte ve svém repertoáru a jak jeho skladby vnímáte?
Od Dvořáka jsem měla v repertoáru Houslový koncert a moll, Romanci pro housle a klavír, kvinteta… Také jsem nahrála na CD Čtyři romantické kusy pro housle a klavír. Dvořákovy skladby mám velmi ráda. Opravdu jeho hudbu obdivuji; oblíbenými jsou klavírní kvarteta a kvinteta.

Kdy jste se s jeho skladbami setkala poprvé?
Vlastně když jsem byla na základní škole. Byla zde školní kapela, kde jsme hráli Dvořákovu Novosvětskou a chtěli ji předvést na školním festivalu.

Jste velice mladá a už máte za sebou mnoho úspěchů a ocenění. Kdo Vás k muzikantství vedl? Chtěla jste od začátku hrát na housle nebo jste měla nějaký jiný sen?
Nepocházím z muzikantské rodiny, moje matka je malířka. Studovala malířství v Itálii, kam jsme se přestěhovali. Právě během jejich studií jsem měla možnost poslouchat různou hudbu a tím jsem si oblíbila housle. Byla jsem to vlastně já, kdo matku požádal, aby mi pořídil tento hudební nástroj. Matka mě však podporovala a pomáhala s výběrem učitele atd. Nápad hrát na housle byl z mé iniciativy. Nejdříve jsem chodila na hodiny klavíru, jako každé dítě, ale moc mě to nebavilo a vlastně to bylo pro mě i docela komplikované a nepohodlné. U houslí jsem cítila, že můžu něco udělat, dokázat. Byl to takový instinkt…

V 16 letech jste byla nejmladší vítězkou na Paganiniho soutěži v Janově. Jaký jste z toho měla pocit být nejmladší?
Řeknu to velmi jednoduše. Byla jsem dítě a celkový proces jsem příliš nevnímala. Ale jsem velmi ráda, že jsem byla první Japonkou, která tuto soutěž vyhrála. Byla to první větší věc v mém životě, protože vítězi se stali v minulosti dnes skvělí houslisté např. Isabelle Faust, Gidone Kremer a v tomto smyslu jsem byla velmi, velmi šťastná.

Narodila jste se v Japonsku, dětství i část studia jste strávila v Itálii, poté jste studovala v Izraeli a Německu. Mohla byste život v těchto zemích charakterizovat?
Samozřejmě, že každá země je úplně jiná. V Itálii jsem žila už od mateřské školky, takže jsem se od začátku naučila mnoho věcí, poznávala jsem tamní kulturu, povahy lidí a taky jsem se zde naučila zpívat. Mám dodnes moc ráda, když si můžu zazpívat s ostatními. Kontakt s hudbou zde byl velmi přirozený. Je to malé město Siena, ale s mnoha možnostmi týkající se hudby. Studovala jsem na Accademia Musicale Chigiana, kde jsem pochytila mnoho názorů a přístupů, jak se stát dobrou muzikantkou. Během studií v Itálii jsem se jen na chvíli vrátila do Japonska, abych navštívila své přátele. A Německo? To byla pro mne země ve znamení studentů. Strávila jsem zde opravdu krásný čas, učila jsem se hudební teorii a také jsem velmi vděčná za samotný německý jazyk, který jsem se mohla učit, a který je v hudbě tolik důležitý a potřebný. Do Izraele jsem přijela poprvé, když jsem ve 14 letech získala stipendium. V této zemi jsem se setkala s velikou vstřícností tamních Židů. Ve škole mi velmi pomáhali. Nevím proč… Byla jsem jen obyčejná Japonka. Setkala jsem se zde např. s houslistou Schlomo Mintzem, Izraelskou filharmonií a mnoha dalšími lidmi. Jsem ale pořád Japonkou; jen jsem žila v různých státech.

Jak často se vracíte do Japonska?
Teď už do Japonska přijíždím jen koncertovat, takže asi dvakrát za rok.

Sayaka Shoji
Japonská houslistka se narodila se v roce 1983 do umělecké rodiny. Dětství strávila v italské Sieně, kde studovala na Accademia Musicale Chigiana. Stipendium jí umožnilo další studium v Izraeli u Schlomo Mintze a studia završila na Vysoké hudební škole v Kolíně u Zakhara Brona. Zvítězila v řadě prestižních mezinárodních souteží, včetně Mozart Junior Competition ve Vídni v roce 1995, Wieniawski International Competition for Young Violinists v Polsku v roce 1997 a Viotti Valsesia International Competition v Itálii v roce 1999. V témže roce, v šestnácti letech, zvítězila jako první japonský umělec v Paganiniho soutěži v Janově. Byla rovněž jejím nejmladším vítězem, čímž se etablovala na mezinárodní hudební scénu. Vystupuje pravidelně na recitálech a komorních koncertech na renomovaných festivalech (Salcburk, Lucerne, Verbier, Schleswig-Holstein, Evian, Estate Musicale del Garda, Fêtes Musicales v Touraine, Folle Journée v Nantes a Tokio) a jejími partnery na komorních koncertech jsou Vadim Repin, Steven Isserlis, Mikhail Pletnev, Jiang Wang, Lang Lang, Lynn Harrell, Magdalena Kožená, Yefim Bronfan, Itamar Golan, Hélène Grimaud atd.).

Velký úspěch mělo její první turné do Japonska s Petrohradskou filharmonií a Yuri Temirkanovem v roce 2001. Následovala jak další spolupráce s dirigentem, tak pravidelné účinkování v Japonsku. Naposledy v únoru 2008, kdy vystoupila s Tokijským symfonickým orchestrem. V roce 2005 a 2006 podnikla mj. rozsáhlá turné s Tokijskou filharmonií po Asii a Jižní Americe. V USA debutovala v roce 2003 s Losangeleskou filharmonií a Zubinem Mehtou a v New Yorku poprvé vystoupila v roce 2004 s Newyorskou filharmonií a Lorinem Maazelem. V březnu 2008 poprvé spolupracovala s Cincinnati Symphony Orchestra, kdy v Cincinati provedla pod taktovkou Paavo Jarviho Čajkovského Houslový koncert D dur.Sayaka Shoji nahrává pro Deutsche Grammophon. Její debutové CD se Zubinem Mehtou a Izraelskou filharmonií v červenci 2000 obsahuje skladby Paganiniho, Chaussona a Waxmana. Následovala dvě CD s klavíristou Itamarem Golanem: živá nahrávka debutového recitálu v pařížském Auditorium du Louvre (září 2001) a CD se skladbami Prokofjeva a Šostakoviče (prosinec 2003), a poté CD s houslovými koncerty Mendelssohna a Čajkovského, které natočila s Orchestre Philharmonique de Radio France a dirigentem Myung-Whun Chungem (říjen 2005).Sayaka Shoji hraje na housle Stradivari “Joachim” z roku 1715, které jí zapůjčila nadace Nippon Music Foundation.