Scéna.cz 

Příběh nové, zapomenuté hry Václava Havla

Necelých patnáct let od odchodu autora bude doposud neznámá nedokončená divadelní hra Václava Havla, objevená v pozůstalosti Zdeňka Urbánka, poprvé představena veřejnosti 16. července 2026, v rámci večera Českého centra v Paříží s názvem Pocta Václavu Havlovi, v koprodukci Davida Duška a divadla La Manufacture, v režii Frederica Potyho, byla uvedena francouzská verze torza divadelní hry Šeřík v překladu Katie Hala.

Jednoaktovka Šeřík (v autorových poznámkách též zmiňována jako Varování) rozšiřuje dosud známé dramatické dílo Václava Havla. V kulisách Vaňkova letního sídla, nápadně připomínajícího Havlův Hrádeček, zaskočí spisovatele Vaňka při okopávání růží překvapivý host. Z Prahy přijel navštívit objekt svého slídilství nově přidělený příslušník tajné police Šeřík. Havel plně využívá tehdy čerstvě nabyté zkušenosti z práce svých protihráčů. Dialog kyšky s myší, tedy příslušníka tajné bezpečnosti s disidentským spisovatelem, je veden přesně v havlovských intencích. Chvilková převaha přechází z jednoho aktérů na druhého, vzájemně se překvapují a jsou překvapováni, až…
„Nově nalezená Vaňkovka obsahuje všechna kouzla a triky ostatních Havlových jednoaktovek. Je vlastně dárkem, který nám ke svým devadesátým narozeninám pan Václava Havel věnoval,“ komentuje hru objevitel rukopisu David Dušek.
Zmínka o této hře je poprvé zaznamenána v Diáři Mototechna 1977, kam si Václav Havel zapisoval myšlenky a nápady během svého prvního pobytu ve vězení v souvislosti se zveřejněním textu Charty 77. Je tedy zřejmé, že k vlastní práci nad tímto námětem se Václav Havel dostal až po propuštění v květnu roku 1977, po velmi intenzivní zkušenosti s policejním aparátem a komunistickou prokuraturou.
Rukopis, čítající přibližně 146 stran, je napsán na stránky oranžového školního sešitu, vytištěném v Brněnských papírnách, s vyznačenou maloobchodní prodejní cenou 1,90 Kčs. Listy jsou však ze sešitu vytrženy, roztrženy na jednotlivé stránky a do desek následně jen volně vloženy. Objevují se mezi nimi i stránky prokazatelně patřící k jiné divadelní hře, k Pokoušení, a to několik verzí prvního obrazu. Přestože je naprostá většina psána autorovou rukou, několik stran je napsáno na stroji.

Zapomenutý rukopis

Odkud se tedy vzala čtvrtá hra, 15 let po Havlově smrti? Abychom našli odpověď, musíme se vrátit do sedmdesátých let.
Od počátků iniciativy Charta 77, přes jeho první výslechy až po první uvěznění si Havel vedl podrobné poznámky nejen o výsleších, ale také o svých obavách a strachu, zda neohrožuje své „spolu disidenty“. Tyto poznámky byly určeny Zdeňku Urbánkovi, Havlovi blízkému příteli a dlouholetému mentorovi.
Nebyl by to V. Havel, dramatik, kdyby se na situaci nedíval očima dramatika a nevtiskl jí také svou charakteristickou sebekritickou, poněkud absurdně ironickou podobu. Zde je tedy návrh divadelní hry ukrytý mezi těmito poznámkami. Vše se odehrává na vrcholu komunistické diktatury po ruské invazi v roce 1968. Policie mohla volně vnikat do domácností a prohledávat je kvůli důkazům o podvratné činnosti. Havel předal dokumenty Z. Urbánkovi jednak proto, že byl jejich zamýšleným adresátem, a jednak proto, že věděl, jak věci skrýt. Oba na to však zcela zapomněli, stejně jako na to, kde byly dokumenty ukryty. Až do své smrti si ani jeden z nich nevzpomněl, kde by mohly být.
Byl to David Dušek, Urbánkův vnuk, který strávil volné chvíle v průběhu několika let tříděním dokumentů svého dědečka; právě on „vykopal“ nedokončenou hru. Torzo bylo objeveno mezi dalšími rukopisy v roce 2014. Trvalo delší dobu, než D. Dušek našel prostor a energii věnovat se složitému, proškrtávanému, a hlavně zcela neznámému rukopisu. Prioritami byli texty, které v krátké době po nalezení vyšly knižně. S blížícím se kulatým výročím Havlových narozenin D. Dušek začal připravovat koncepci zveřejnění tohoto torza právě v roce nedožitých Havlových devadesátin. Po přepisu rukopisu a jeho částečném vyčištění bývalými spolupracovnicemi Václava Havla v čele s Annou Freimanovou však vzniklo více otázek než odpovědí. Hlavní otázkou bylo, jak nedokončenou hru představit veřejnosti.

Uvedení nové hry V. Havla

V létě roku 2025, v průběhu jednání o jiném havlovském projektu, se s torzem seznámil Jiří Havelka. Navrhl a zorganizoval schůzku s mladými tvůrci, kteří byli osloveni s prosbou o návrh způsobu dopracování originálního textu. K překvapení všech zainteresovaných, celá akce skončila nezdarem. Mladí autoři nedokázali dopracovat text Václava Havla a raději od projektu odstoupili. Až začátkem roku 2026, aniž by předem kohokoliv informoval, se o dopsání textu pokusil sám Jiří Havelka. Začátkem dubna seznámil s výsledkem své práce několik nejbližších spolupracovníků. Nebudeme komentovat jejich reakce abychom nepředjímali pohled nezainteresovaných diváků. V každém případě výsledkem jeho práce je nově prezentovaná divadelní hra autorů Václava Havla (cca 80%) a Jiřího Havelky (cca 20%).

26. září 2026 bude uvedeno první scénické čtení celé, dokončené, hry, tedy světová premiéra, divadelní hry Šeřík/Varování v produkci Davida Duška a Hanny Arie Gaifman v kulturním centru The 92nd Street Y, v New Yorku. Prvním překladatelem představované divadelní hry je dlouholetý přítel a spolupracovník Václava Havla Paul Wilson. Večera věnovanému Václava Havlovi a jeho nové hře se zúčastní mezi jinými i pan Salman Rushdie a další z amerických obdivovatelů a přátel Václava Havla.

23. října bude uvedena hra Šeřík/Varování dua Havel/Havelka, ve světové premiéře divadelního nastudování Jiřího Havelky a Dejvického divadla, na pražském Hradě, jako součást oficiálních oslav Havlových nedožitých devadesátých narozenin.