zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřela herečka Gabriela Vránová

Gabriela Vránová

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

(*27. 7. 1939 Nové Mesto nad Váhom - †16. 6. 2018 Praha)
Usměvavá, plná energie, dychtivá si povídat – takovou jsem znala herečku Gabrielu Vránovou, s níž jsme sdílely společnou lásku k poezii. Její charakteristický hladivý hlas zaznívat nejen v Mecce recitátorů – pražské poetické vinárně Viola, či v Lyře Pragensis, ale po celých Čechách a Moravě, kam jezdila za svými posluchači. A právě jejím hlasem promlouvaly v dabingu takové hvězdy jako Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau či Elizabeth Taylor. Za to ji právem náležela Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství, kterou obdržela v roce 2004. Získala samozřejmě jak Křišťálovou růži jako cenu z Poděbradských dnů poezie, tak čest vlastnoručně zasadit růži v poděbradském zámeckém parku. To je ovšem jen dílek z činorodého uměleckého života paní Gabriely. Diváci ji znali jak z jeviště (měla na kontě na 120 divadelních rolí!), tak z filmu a televizních seriálů.

Gabriela Vránová se narodila na Slovensku, kde její otec působil jako pedagog. Byl to ostatně právě on, od něhož patrně podědila lásku k jazyku a kultuře. Byl totiž profesorem francouzštiny a literatury a také katolickým básníkem. Po vyhlášení Slovenského štátu se rodina přestěhovala na Moravu. Do dvanácti let žila ve Vranovicích, kde působil její strýc kněz. Po roce 1948 byl strýc vězněn, a trestu za své smýšlení neušel ani Gabrielin otec, který byl suspendován na učitele dílen. Ale naštěstí se v té době našli i dobří lidé - otcův dobrý přítel zničil její kádrové posudky z gymnázia, a tak měla šanci prokázat se u zkoušek na herectví pouze svým talentem. Na JAMU byla přijata a absolvovala v roce 1960. I když ve svém prvním angažmá zůstala na Moravě, už od počátku zaujala svým zjevem a temperamentem filmaře. Na první angažmá v Ostravě vzpomínala s humorem a nostalgií: „Bylo mi tehdy čistých dvacet let. Já jsem totiž maturovala v nejedlovských dobách a už v šestnácti jsem dělala zkoušky na JAMU. Když jsme přišla do prvního angažmá v Ostravě, v tom věčném popílku jsme nosila bílý klobouček, bílé botičky, bílou blůzku – a ohromně mě to bavilo. V Ostravě byli báječní kreativní herci…“ Však si zde také zahrála pár pozoruhodných rolí. Například Dům Doni Bernardy, Dalskabáty aneb Hříšná ves – a kvůli Karvašově Antigoně si dokonce nechala ostříhat vlasy. Už v té době dostala své první filmové role, vesnickou dívku Bětu v Krškově melodramatu Kde řeky mají slunce (1961) a po boku Vladimíra Menšíka si zahrála hlavní roli v komedii Hledá se táta (1961). Poté, především v 60.letech, následovaly další. Nejpopulárnější byla Kamila Housková v Pokladu Byzantského kupce, a poté Líza Bornová ve Sňatcích z rozumu (1968) a Betty v seriálu F.L.Věk (1970). Ale to už herečka byla pevně usazena v novém pražském angažmá v Divadle Na Vinohradech, kam nastoupila na pozvání tehdejšího ředitele Luboše Pistoria v roce 1962. V roce 2009 v rozhovoru zavzpomínala na vinohradské angažmá: „42 let! To už není tak málo. Mám tam stále svoje fotky a líčidla. Říkala jsem naší maskérce – to mi tady nech, kdyby se štěstí posadilo na kakanec, a já si tu ještě někdy hrála. Ale teď si půjdu pro zaječí pacičku, kterou tam mám schovanou. Dostala jsem ji v Brně ve své úplně první šatně ve Studiu Marta. Dal mi ji k absolventské premiéře Sofoklovy Elektry pan Rudolf Höger, bratra Karla Högera, který nás učil líčení. A vidíte – já ji mám dodnes. Když jsem v roce 1962 přišla na Vinohrady, paní Ludmila Vostrčilová mě půl roku pozorovala a pak mi řekla: Gábinko, já vidím, že jste velice naivní. A povykládala mi, jak se lidi chovali v padesátých letech a já se někdy nestačila divit...“ A Gabriela Vránová se na Vinohrady opravdu vrátila, v pohostinských rolích (naposledy To byla moje písnička). Takže s přestávkou let 2005 – 2011 byla v angažmá až do loňského roku. A právě na Vinohradech si zahrála v pestrém repertoáru her světových i domácích. Nejvíce si cenila titulních postav v inscenacích Nora (1975 Cena Jaroslava Průchy), Antigona, Maryša nebo Markétka v inscenaci Faust a Markétka. Zahrála si ve světové klasice všeho druhu (Romeo a Julie, Tři sestry, Letní hosté), i v mnohých českých klasických hrách (Dalskabáty, hříšná ves, Loupežník, Měsíc nad řekou, Tvrdohlavá žena), ale neminul ji ani modernější repertoár (Král Jan). Paralelně byla k vidění především v televizních seriálech (Chalupáři, My všichni školou povinní, Náměstíčko ad.) Ze svěžích lyrických temperamentních hrdinek se přehrála do rolí maminek a tchýní, často psychicky nevyrovnaných žen, ale dobře se dokázala vyrovnat i s rolemi komediálního charakteru. Především po roce 2000 jí byly nabídnuty role i v dalších divadlech, např. Činoherní klub – U kočičí bažiny, 2009; Divadlo U Hasičů – Vila s věčným břemenem, 2007; Studio DVA – Absolvent – 2005, Dámská šatna, 2009 ad.

Její láska k literatuře a poezii jí přinesla např. Cenu Karla Čapka (1994), za zpřístupňování a popularizaci díla významných českých spisovatelů. Ostatně, i ona sama okusila toto řemeslo, její knížka Magnetický vítr, výbor z jejích fejetonů, se dočkal dvojího vydání. Gabriela Vránová měla za sebou také dlouhodobou pedagogickou činnost. Od roku 1974 vyučovala herectví na Pražské konzervatoři. S manželem Jiřím Kepkou, profesorem matematiky, měla syna Ondřeje Kepku, který se z dětského herce stal režisérem, a několikrát se svou matkou spolupracoval.

17.6.2018 20:06:05 JaSop | rubrika - Zprávy

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Milá Evičko, milý Luďku (Činoherní klub)

Články v rubrice - Zprávy

Ceny Jihočeská Thálie za rok 2023 jsou rozdány

Eliška Boušková

V sobotu večer v Jihočeském divadle proběhl sedmadvacátý ročník slavnostního předávání cen Jihočeská Thálie za ...celý článek


Poselství ke Světovým dnům divadla

Jon Fosse, Norsko

Na druhou polovinu března tradičně připadají oslavy divadelního umění. Světový den divadla se od roku 1962 kaž ...celý článek


1. kulturní portál Scena.cz - 25 let

Herečka Květa Fialová a šéfredaktor Josef Meszáros

Naše cesta za kulturou trvá již dvacet pět let! Od chvíle, kdy portál poprvé otevřel své virtuální brány v roc ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Do kin přichází dokument Volání Antarktidy

Volání Antarktidy - Bohemia Motion Pictures

Kontinent na samém konci světa. To je Antarktida. Nejchladnější a zároveň nejsušší místo na zemi na první pohl celý článek

další články...